Tři čtvrtiny elitářů darují peníze na dobročinnost

Expertům odpovídali poslanci, senátoři, ministři a jejich náměstci, primátoři, starostové, soudci, vysocí úředníci, rektoři, děkani, ředitelé výzkumných institucí, novináři, manažeři významných firem, šéfové muzeí, divadel a nadací, představitelé církví i významní umělci. Devět z deseti dotázaných se označilo za filantropa.

I kdyby se podle sociologa Jana Hartla z agentury STEM respondenti přeceňovali, je výsledek možné považovat za dobrou zprávu. Dává totiž naději do budoucna a ukazuje na to, že lidé o tématu přemýšlejí.

Peníze věnuje 76 procent dotázaných. Celkem 71 procent dává svůj čas, víc než polovina své kontakty a know-how. Pětina příslušníků elity, jak respondenty autoři výzkumu označují, daruje peníze na dobročinnost nárazově. Desetina přispívá částkami do tisíce korun. Dvě pětiny věnují několik tisíc a čtvrtina desetitisíce i více. V posledním roce víc než 25.000 korun poskytlo 15 procent dotázaných. Nárazově se prospěšné činnosti věnuje téměř polovina respondentů. Dvě pětiny ji vykonávají pravidelně či trvale, 13 procent vůbec.

"Spousta lidí se skoro celý den věnuje něčemu, co jim smysl moc nedává. Většina je v nějaké práci, kde to potřebuje odmakat. Když se dostanou k něčemu, co dává smysl, vnáší jim to radost do života, která je důležitá pro ně i pro budoucnost. Spousta lidí nemá jen víc peněz, než spotřebuje, tak je někomu dá. Hledají i naplnění života," řekl šéf nadace Jiří Bárta. Podle něj je tak pozitivní nejen pomoc potřebným, ale i obohacení vlastního života.