Praha - Dětské azylové domy žádají ministerstvo práce o dofinancování svých služeb.
Tři desítky zařízení pro okamžitou pomoc, z nichž polovinu tvoří klokánky, vyčíslily chybějící sumu za loňský leden až říjen na 61,4 milionu korun. Usilují o změnu financování. Zjistila to ČTK. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) nepovažuje mimořádné dotace a navyšování částky pro krizovou péči za systémové. Kraje by podle ní nejdřív měly stanovit, kolik lůžek pro děti v tísni vlastně potřebují. Hradila by se pak potřebná péče.
Zařízení pro okamžitou pomoc v Česku v minulých letech přibývalo. Zatímco v roce 2005 jich fungovalo 27 se 115 místy, v roce 2010 jich bylo 56 s 577 místy a v roce 2014 dokonce 88 s 1278 místy. Loni ubylo deset krizových domovů, celková kapacita byla 1129 lůžek. Zařízení dostávají na dítě od státu měsíčně příspěvek 22.800 korun. Částka se krátí za dny, kdy byly děti mimo tyto azylové domy.
Na financování si opakovaně stěžoval Fond ohrožených dětí (FOD). Jeho šéf Jan Vaněk přirovnává klokánky k záchranné službě. Ta podle něj také nedostává peníze jen za to, když zrovna veze pacienta. Také klokánky a další domovy musejí být v pohotovosti a připraveny kdykoliv děti v tísni přijmout, nemohou propustit personál a budovy zavřít, popsal už dřív Vaněk. "Není to problém jen klokánků, ale všech zařízení. Všechna jsou v minusu. Kritická situace by se měla řešit," řekla ČTK poslankyně Radka Maxová (ANO).
Související
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
Aktuálně se děje
před 25 minutami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 1 hodinou
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 2 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 3 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 4 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 5 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 6 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Zdroj: Libor Novák