Týrání seniorů? Nejčastějšími viníky jsou rodinní příslušníci. Jak se bránit?

Kriminalita v tuzemsku obecně každým rokem mírně klesá. Zatímco v roce 2013 registrovala Policie ČR přes 325 tisíc trestných činů, vloni jich bylo zhruba o sto tisíc méně. I obětí trestných činů tak postupně ubývá. V roce 2015 jich bylo například celkem 37 519. Osoby starší 65 let pak tvořily zhruba 10 % z těchto obětí. Týrání svěřené osoby nebo osoby žijící ve společném obydlí pak u těchto lidí kriminalisté řešili pouze v desítkách případů.

„Počet případů násilí na seniorech je v posledních letech stabilní, neznamená to však, že není třeba se tématu věnovat. Celá řada seniorů se bojí svoji situaci řešit, počet skutečných obětí tak může být několikanásobně vyšší,“ tvrdí Miloslav Kufa ze společnosti Senior Safe.

Například dle údajů PČR Karlovarského kraje a Asociace Záchranný kruh převažuje u oznámených případů forma kombinovaného násilí, kdy pachatel využívá jak psychického, tak i fyzického násilí. Způsob násilí se též často stupňuje a od počátečního psychického nátlaku přechází do roviny fyzické. Obecně se pak odborníci shodují na tom, že odhalení fyzického týrání je na rozdíl od toho psychického snazší.

Pachatelé, kteří se násilí na seniorech dopouštějí, jsou dle údajů Asociace záchranný kruh ve většině případů z řad rodiny nebo známých. Právě tento fakt pak často ztěžuje odhalení situace. „Senioři se za to, že jsou oběťmi vlastní rodiny, často stydí, situaci berou jako vlastní selhání. Vlivem dlouhodobého nátlaku si tak často myslí, že si násilné chování zaslouží,“ vysvětlil Tomáš Kunc ze společnosti Senior Safe. V jednotlivých případech pak dochází k profesionálnímu selhání, například ze strany pracovnice ošetřovatelské instituce.

Vyšetřování trestné činnosti páchané na seniorech je dle Policie ČR často velmi složité. „U seniorů práci ztěžuje vysoká profesionalita na straně pachatelů. Nejde jen o jejich vzbuzování důvěry a vylákání finanční hotovosti, ale také o schopnost se maskovat a používat různé pomůcky, které znesnadňují jejich identifikaci. Další překážkou je skutečnost, že u poškozených dochází vlivem věku k úbytku kognitivních funkcí, a ti pak tedy často nejsou schopni poskytnout konkrétní popis pachatelů a situací,“ upozorňuje Ivana Nguyenová z Policejního prezidia České republiky.

Právě finanční prospěch je poté dle zástupců Asociace záchranný kruh nejčastějším motivem k násilí. „Senior si ale musí uvědomit, že i když v prvním případě násilníkovi vyhoví, nebude mít klid. Situace se bude opakovat a bude se stupňovat. Rozhodně by se tak neměl stydět obrátit na tísňovou linku 158 nebo 112 či na nejbližší policejní služebnu. Využít lze rovněž poradenských služeb nebo Intervenčních center pro domácí násilí,“ upozornil Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh.