Poprask kolem Kroupovy reportáže o Agrofertu pokračuje: Wollner a spol. sepsali ostrý dopis

V dopise se připomíná, že na jednání rady i na svých stránkách Zavoral opakovaně komentoval reportáž s názvem „Agrofert neoprávněně hospodařil na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na něj holding pobírá dotace“. Zavoral se opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že mělo být téma pojato více zeširoka, protože tento problém se netýká pouze Agrofertu. 

„Jsme přesvědčeni, že adresné poukázání na konkrétní situaci, ve které se nacházela akciová společnost v té době patřící členovi Vlády České republiky, naplňovalo podstatu plnění zpravodajské povinnosti vůči veřejnosti,“ zastali se Janka Kroupy šéfredaktoři. Zmiňují také, že stejně postupovala média nejen v případě, Agrofertu a Andreje Babiše, ale i v podobných případech jiných politiků a minulých vlád.

Přesto je prý tento případ výjimečný – a to kvůli „držení politické moci a významného úřadu“. Šéfredaktoři proto Zavorala žádají, aby redaktory Českého rozhlasu v podobných případech své redaktory plně podporoval. „Právě na případech, jako je ten, který právě projednáváte s Radou Českého rozhlasu, se definují principy zpravodajských standardů. Věříme, že jste si toho plně vědom,“ dodávají signatáři dopisu. Pod listem jsou podepsáni například šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský nebo šéfredaktor pořadu Reportéři ČT Marek Wollner.

Už dříve se Kroupy zastal například investigativní novinář Jaroslav Kmenta. „Říkám tomu předposranost. Šíří se to ve společnosti jako rakovina. Kritické prostředí nesmí vymizet. Jinak spějeme zpátky k totalitě. Od šéfa Českého rozhlasu bych spíš očekával, že se za své redaktory postaví. Může mít výhrady ke způsobu zpracování kauzy kolem Babiše, to je v poho. Ale zpochybňovat investigativní práci jako takovou mi přijde neprofesionální a amorální. Je to spíš projev slabosti a strachu z hypotetických politických problémů,“ uvedl Kmenta na sociálních sítích.