Co bude s vepřínem v Letech? Tady jsou první náměty

Praha - Památník romského holokaustu v Letech u Písku by mohl obsahovat repliku původního baráku, stromovou alej nebo mohylu s křížem.

Uvažuje se i o ponechání jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Zaznělo to dnes na debatě pořádané organizací ROMEA a spolupořádané Muzeem romské kultury v Praze. Další podobná akce se chystá na jaře přímo v Letech.

V klidné, pietní části areálu chtějí pozůstalí po obětech kamennou mohylu s křížem. "Máme představu, že tam, kde se dochovaly půdorysy staveb, by byly naznačeny kontrastním způsobem," uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová. Počítá se také s alejí, kde by počet stromů symbolizoval počet obětí.

V místech současné správní budovy vepřína by měl být vstup do části s návštěvnickým centrem. Tam muzeum plánuje zřídit stálou expozici o romském holokaustu, vystaví i archeologické nálezy z tábora. Zůstat by mohla i některá ze současných budov. "Když zbouráme prasečák úplně, tak to ztratí hrůzu toho, co tam komunisté postavili," řekl za pozůstalé Rudolf Murka. Podle dalších je důležité postavit repliku některého z původních baráků s původním vybavením a palandami.

Muzeum romské kultury by si mělo od firmy provozující vepřín převzít objekt na konci března, stále v něm prý zůstává asi tisícovka prasat. Pak vypíše tendr na demolici a rekultivaci objektů a odstranění ekologické zátěže. Podle Jaroslava Kolčavy z ministerstva kultury je na to vyčleněno zhruba 117 milionů korun a další milion eur přijde nejspíš z Norských fondů. Na demolice a rekultivace podle něj padne asi 120 milionů z těchto celkových přibližně 140 milionů korun.

Související

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů

Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. Muzeum počítalo v tendru s cenou 73,5 milionu Kč bez DPH. ČTK to sdělila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Více souvisejících

Koncentrační tábor Lety

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy