Koncentrační tábor Lety

Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice bývalého areálu vepřína

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů korun. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba potrvá několik let, řekla dnes ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Památník vybuduje muzeum na místě, kde stál za druhé světové války romský koncentrační tábor a od 70. let 20. století do jara 2018 vepřín. Demolice areálu vepřína dnes symbolicky začala, hotová bude do konce roku.
Miloš Vystrčil

Pieta v Letech je i výzvou, aby se lidé chovali férově k menšinám, řekl Vystrčil

Pieta v místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku je i výzvou, aby se v budoucnu společnost chovala férově k jakýmkoli menšinám, řekl dnes ČTK předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). U tamního nouzového pohřebiště po poledni začalo pietní shromáždění k uctění památky romských a židovských obětí nacismu. Úctu, která se při pietě projevuje, si zaslouží všechny oběti nacismu, uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Za protiromské nápisy v Letech padly podmíněné tresty, kauza míří k odvolacímu soudu

Okresní soud v Písku odsoudil dva muže, kteří podle policie umístili tabule s urážlivými nápisy o Romech v areálu památníku v Letech na Písecku, k trestům dvanáct a osm měsíců podmíněně s dvouletým odkladem. Šlo o popírání a schvalování genocidy. Rozsudek není pravomocný. Jeden z mužů se odvolal, odvolání projedná pobočka krajského soudu v Táboře. ČTK to dnes řekl písecký státní zástupce Zbyněk Polívka.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Jak bude vypadat památník romského holokaustu v Letech? Porota vybrala vítěze

Vítězem soutěže na podobu památníku Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, dnes veřejnosti představili vítězný návrh v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vepřín v Letech se začne bourat v červnu, stát zaplatí 110 milionů

V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu. Demolice, na kterou dal stát 110 milionů korun, má skončit ještě letos, kdy začnou i přípravné práce na stavbu památníku. Stavební práce by mohly začít v příštím roce. Muzeum chce památník s expozicí otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Romové dostanou odškodnění za holokaust? Výzkum má zmapovat jejich předválečný majetek v Česku

V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Protiromské nápisy v Letech: Obžalované usvědčil signál z mobilu, zaznělo u soudu

Dva muži, které obžaloba viní, že loni umístili tabule s urážlivými nápisy o Romech v areálu památníku v Letech u Písku, se v danou dobu pohybovali na místě činu. Podle dnešního jednání u píseckého soudu to prokázal signál z jejich mobilních telefonů. Matouš Bulíř a Pavel Kozák čelí obžalobě za popírání a schvalování genocidy. Hrozí jim vězení od šesti měsíců do tří let. Oba muži vinu popírají.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Jak budu vypadat památník v Letech? Muzeum vyhlásilo soutěž

Muzeum romské kultury dnes vyhlásilo krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde za války stával romský pracovní tábor. Vítěz soutěže by měl být známý v květnu příštího roku, řekla novinářům ředitelka muzea Jana Horváthová. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který na místě je. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Urážky Romů? Soud odročil hlavní líčení v kauze nápisů v Letech

Okresní soud v Písku dnes odročil hlavní líčení s dokazováním v případu obžaloby dvou mužů, kteří podle policie umístili tabule s urážlivými nápisy o Romech v areálu památníku v Letech u Písku. Soudce Martin Král jednání odročil na listopad kvůli analýze pohybu mobilních čísel obžalovaných. Pohyb telefonů přijde na soud vysvětlit policejní technik.
Karel Schwarzenberg

Rozzuřený Schwarzenberg: V koncentráku v Letech hlídali čeští dozorci. Je vepřo knedlo zelo důležitější než oběti?

Jeden ze zakladatelů TOP 09 a její čestný předseda Karel Schwarzenberg se na svém profilu na facebooku vrátil k tématu koncentračního tábora Lety U Písku, který byl zřízen jako kárný pracovní tábor, později ale také sloužil jako sběrný tábor a tzv. cikánský tábor během druhé světové války. Poukázal například na to, že v zařízení působili i čeští dozorci.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Památník v Letech? Jeho podoba se bude soutěžit

Muzeum romské kultury připravuje architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde stával za války koncentrační tábor. Vyhlásit ji chce v září, řekla dnes ČTK mluvčí muzea Lucie Horáková. Výsledky by měly být příští rok, kdy je v plánu demolice vepřína stojícího v místě. Podle Horákové by se ještě letos měly uskutečnit archeologické průzkumy. Stavba památníku by mohla začít v roce 2021.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Hanlivé výroky politiků SPD? Rom Hauer neuspěl s ústavní stížností

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jana Hauera, který se marně domáhal postavení poškozeného při policejním prověřování výroků předsedy SPD Tomia Okamury a poslance hnutí Miloslava Roznera. Hauerova matka byla za protektorátu internovaná v romském táboře v Letech u Písku. Právě letského tábora se týkaly výroky Okamury i Roznera. Anonymizované usnesení ústavních soudců je dostupné v internetové databázi.
Miloslav Rozner

Sněmovna nevydala Roznera ke stíhání. Ostuda, zlobí se Pospíšil

Policie nyní nebude moci obvinit poslance hnutí SPD Miloslava Roznera v případu jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku. Sněmovna dnes poslance hnutí Tomia Okamury ke stíhání nevydala, jak jí už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor. Policisté chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Miloslav Rozner

Rozner unikne trestu? Imunitní výbor nedoporučil vydat poslance SPD policii

Sněmovna možná nevydá poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o bývalém romském táboře v Letech u Písku. Mandátový a imunitní výbor dnes vydání nedoporučil. Novinářům to po hlasování výboru řekla místopředsedkyně výboru Taťána Malá (ANO). Sněmovna by o vydání měla rozhodnout na nynější schůzi. Předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM) uvedl, že výbor požaduje věc zařadit jako první bod pro příští středu odpoledne. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy