V Letech na Písecku začala demolice bývalého areálu vepřína

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů korun. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba potrvá několik let, řekla dnes ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Památník vybuduje muzeum na místě, kde stál za druhé světové války romský koncentrační tábor a od 70. let 20. století do jara 2018 vepřín. Demolice areálu vepřína dnes symbolicky začala, hotová bude do konce roku.

Místo původně odhadovaných nákladů 110 milionů korun bude demolice stát deset milionů, díky rostoucím cenám stavebních materiálů a zájmu o ně, řekl ČTK ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ušetřené peníze stát použije na budování památníku, řekl Baxa.

"Dnešní den je pro nás přelomový okamžik. Dlouho jsme se na něj chystali. Jsem velmi ráda, že Muzeu romské kultury byla dána čest, abychom to tady budovali, to také nebylo vůbec jasné. Je to obrovský závazek a není to jednoduché, protože výstavba budoucího památníku je velmi nákladná, ale věřím, že nás podpoří nejenom norská strana, ale i Česká republika, skrze ministerstvo kultury tu podporu máme," řekla Horváthová. Stavbu památníku by měly částečně hradit norské fondy a částečně stát.

Demolice dnes začala jen symbolicky, firma zahájí přípravné práce 25. července, pak se bude bourat. Náklady na demolici odhadoval stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyjde jen na zhruba deset milionů, protože díky rostoucím cenám stavebních materiálů je o ně velký zájem. "Jen kovy na střechách budov jsou za desítky milionů korun," řekl Baxa. Ministr se dnes, stejně jako při květnovém pietním aktu v Letech, omluvil za politiky různých stran, kteří dříve "temný příběh" Letů ignorovali či znevažovali.

Cena za demolici bez daně je 8,5 milionu korun, s DPH pak 10,2 milionu Kč. Termín dokončení stanoví smlouva na 101 dní od převzetí staveniště, což se stalo dnes. Vyplývá to z informací v registru smluv. Dnes si mohli lidé naposledy areál vepřína prohlédnout i za přítomnosti pamětníků a aktivistů.

Vepřín by měl být zbouraný do konce listopadu, krajní termín je konec roku. Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců. Zakázku získala společnost AWT rekultivace. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety za téměř půl miliardy Kč. Bourání dnes začalo symbolicky, když politici a další přítomní odebrali z hromádky betonové kvádříky, které symbolizovaly jednu z budov. Romský aktivista Čeněk Růžička a několik dalších pak s krumpáči a kladivy několik minut bušili do stěny jedné z hal, jeden člověk rozbíjel sklo v oknech jedné haly.

Stavba památníku bude stát přes sto milionů korun. Muzeum chce příští rok zpřístupnit areál. Bude hotová první etapa, jejíž náklady by měly z velké části hradit norské fondy. "To má být budova návštěvnického centra se stálou expozicí a rekultivace pietního místa, těch provizorních hrobů. U (nákladů) památníku se pohybujeme někde přes sto milionů korun, on celý ten areál je obrovský, přes sto tisíc metrů čtverečních, i celá rekultivace a osázení prostoru lesem jsou náročné," řekla ředitelka Horváthová. Sazenice stromů daruje muzeu bývalý minitr zahraničí a někdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, dodala.

V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V 70. letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.

Související

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů

Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. Muzeum počítalo v tendru s cenou 73,5 milionu Kč bez DPH. ČTK to sdělila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Více souvisejících

Koncentrační tábor Lety

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy