Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku bude stát přes 100 milionů korun. Na jaře by měla být hotová první část, návštěvnické centrum. Celá stavba potrvá několik let, řekla dnes ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Památník vybuduje muzeum na místě, kde stál za druhé světové války romský koncentrační tábor a od 70. let 20. století do jara 2018 vepřín. Demolice areálu vepřína dnes symbolicky začala, hotová bude do konce roku.
Místo původně odhadovaných nákladů 110 milionů korun bude demolice stát deset milionů, díky rostoucím cenám stavebních materiálů a zájmu o ně, řekl ČTK ministr kultury Martin Baxa (ODS). Ušetřené peníze stát použije na budování památníku, řekl Baxa.
"Dnešní den je pro nás přelomový okamžik. Dlouho jsme se na něj chystali. Jsem velmi ráda, že Muzeu romské kultury byla dána čest, abychom to tady budovali, to také nebylo vůbec jasné. Je to obrovský závazek a není to jednoduché, protože výstavba budoucího památníku je velmi nákladná, ale věřím, že nás podpoří nejenom norská strana, ale i Česká republika, skrze ministerstvo kultury tu podporu máme," řekla Horváthová. Stavbu památníku by měly částečně hradit norské fondy a částečně stát.
Demolice dnes začala jen symbolicky, firma zahájí přípravné práce 25. července, pak se bude bourat. Náklady na demolici odhadoval stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyjde jen na zhruba deset milionů, protože díky rostoucím cenám stavebních materiálů je o ně velký zájem. "Jen kovy na střechách budov jsou za desítky milionů korun," řekl Baxa. Ministr se dnes, stejně jako při květnovém pietním aktu v Letech, omluvil za politiky různých stran, kteří dříve "temný příběh" Letů ignorovali či znevažovali.
Cena za demolici bez daně je 8,5 milionu korun, s DPH pak 10,2 milionu Kč. Termín dokončení stanoví smlouva na 101 dní od převzetí staveniště, což se stalo dnes. Vyplývá to z informací v registru smluv. Dnes si mohli lidé naposledy areál vepřína prohlédnout i za přítomnosti pamětníků a aktivistů.
Vepřín by měl být zbouraný do konce listopadu, krajní termín je konec roku. Nabídku na demolici areálu podalo 17 zájemců. Zakázku získala společnost AWT rekultivace. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety za téměř půl miliardy Kč. Bourání dnes začalo symbolicky, když politici a další přítomní odebrali z hromádky betonové kvádříky, které symbolizovaly jednu z budov. Romský aktivista Čeněk Růžička a několik dalších pak s krumpáči a kladivy několik minut bušili do stěny jedné z hal, jeden člověk rozbíjel sklo v oknech jedné haly.
Stavba památníku bude stát přes sto milionů korun. Muzeum chce příští rok zpřístupnit areál. Bude hotová první etapa, jejíž náklady by měly z velké části hradit norské fondy. "To má být budova návštěvnického centra se stálou expozicí a rekultivace pietního místa, těch provizorních hrobů. U (nákladů) památníku se pohybujeme někde přes sto milionů korun, on celý ten areál je obrovský, přes sto tisíc metrů čtverečních, i celá rekultivace a osázení prostoru lesem jsou náročné," řekla ředitelka Horváthová. Sazenice stromů daruje muzeu bývalý minitr zahraničí a někdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, dodala.
V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V 70. letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
Související
Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný
V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
před 2 hodinami
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
před 3 hodinami
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
před 4 hodinami
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
před 5 hodinami
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
před 7 hodinami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 8 hodinami
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 9 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 10 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 11 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 13 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.
Zdroj: Libor Novák