Vítězem soutěže na podobu památníku Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, dnes veřejnosti představili vítězný návrh v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
"Dnešní den je pro nás završení minimálně dvouleté intenzivní práce, protože už na jaře 2018 jsme začali pořádat kulaté stoly s různými segmenty veřejnosti, které se měly vyjadřovat k budoucí podobě památníku," řekla ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. "Hlavním posláním památníku je uctít památku těch, kteří trpěli, informovat, vzdělávat a podnítit celospolečenskou diskusi o tématu soužití. To je to, co tato společnost nutně potřebuje," dodala.
Náklady na stavbu památníku v Letech činí podle Horváthové 31,5 milionu korun, 25,5 milionu korun z toho poskytnou tzv. Norské fondy. Dalších 13,5 milionu korun pocházejících ze zahraničních peněz bude použito na vnitřní vybavení a expozice.
Mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku se původně zúčastnilo 41 návrhů z 12 zemí. Do druhého kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně.
Na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy nyní stojí vepřín. Výběrové řízení na jeho demolici by se mělo uskutečnit letos. Na demolici dal stát kolem 110 milionů korun. Součástí památníku bude i expozice. "Stavební práce by v areálu mohly začít v příštím roce," uvedla mluvčí.
Nový památník a expozice má podle muzea nejen uctít památku obětí holokaustu Romů a Sintů, ale zabývat se i tématy diskriminace menšin a lidských práv.
V Letech byl za války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun koupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13.000 prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi.
Související
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
Pavel byl jako teprve druhý prezident na pietě v Letech. V soužití s Romy vidí rezervy
Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů , Muzeum romské kultury , Koncentrační tábor Lety , Romové , holocaust , život
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák