Jak bude vypadat památník romského holokaustu v Letech? Porota vybrala vítěze

Vítězem soutěže na podobu památníku Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Jejich návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, dnes veřejnosti představili vítězný návrh v zaplněné Konírně Nosticova paláce v Praze. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.

"Dnešní den je pro nás završení minimálně dvouleté intenzivní práce, protože už na jaře 2018 jsme začali pořádat kulaté stoly s různými segmenty veřejnosti, které se měly vyjadřovat k budoucí podobě památníku," řekla ČTK ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. "Hlavním posláním památníku je uctít památku těch, kteří trpěli, informovat, vzdělávat a podnítit celospolečenskou diskusi o tématu soužití. To je to, co tato společnost nutně potřebuje," dodala.

Náklady na stavbu památníku v Letech činí podle Horváthové 31,5 milionu korun, 25,5 milionu korun z toho poskytnou tzv. Norské fondy. Dalších 13,5 milionu korun pocházejících ze zahraničních peněz bude použito na vnitřní vybavení a expozice.

Mezinárodní krajinářsko-architektonické soutěže na podobu památníku se původně zúčastnilo 41 návrhů z 12 zemí. Do druhého kola jich postoupilo sedm. Návrhy byly odevzdávané a posuzované anonymně.

Na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy nyní stojí vepřín. Výběrové řízení na jeho demolici by se mělo uskutečnit letos. Na demolici dal stát kolem 110 milionů korun. Součástí památníku bude i expozice. "Stavební práce by v areálu mohly začít v příštím roce," uvedla mluvčí.

Nový památník a expozice má podle muzea nejen uctít památku obětí holokaustu Romů a Sintů, ale zabývat se i tématy diskriminace menšin a lidských práv.

V Letech byl za války romský koncentrační tábor. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun koupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13.000 prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi.

Související

Petr Pavel navštívil pietu v Letech. (14.5.2023)

Pavel byl jako teprve druhý prezident na pietě v Letech. V soužití s Romy vidí rezervy

Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi. 

Více souvisejících

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů Muzeum romské kultury Koncentrační tábor Lety Romové holocaust život

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy