Pavel byl jako teprve druhý prezident na pietě v Letech. V soužití s Romy vidí rezervy

Odkup vepřína v Letech na Písecku, na jehož místě stál v době druhé světové války koncentrační tábor pro Romy, byl podle prezidenta Petra Pavla dlouhý a nedůstojný. Tuto část historie bychom měli popsat a přiznat na ní svůj díl viny, řekl novinářům po pietní akci, která připomněla výročí 80 let od transportu tamních vězňů do Osvětimi. 

Na pietě se sešly stovky lidí včetně čelných představitelů státu, kteří položili květiny u památníku. Pavel pietu navštívil teprve jako druhý prezident ČR, naposledy před 28 lety přijel prezident Václav Havel.

"Je správné a potřebné si tyto události připomínat jako temnou kapitolu dějin, a to i těch našich. A zároveň jako poučení z historie," řekl prezident. Potřeba obhajovat svobodu a lidská práva je podle něj v současné době stejná jako v minulosti. "Zdá se mi, že lidstvo má tendenci své chyby neustále opakovat," dodal s odkazem na aktuální utrpení obyvatel při ruské agresi na Ukrajině. I dnes je potřeba podle něj obhajovat svobodu a lidská práva. Uvedl také, že soužití s Romy má i v současné době rezervy.

Pavel řekl, že odkup vepřína trval dlouho. "Bylo to dlouhé a nedůstojné. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem rád, že tu vznikne památník a že se podaří nasvítit část historie, kterou bychom neměli opomíjet, a naopak bychom ji měli jasně popsat a přiznat na ní svůj díl viny," řekl. Jedině tak se s tím podle něj lze vypořádat. Zároveň řekl, že budování památníku romského holokaustu považuje za signál k upřímné snaze o nápravu stavu.

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy. "Byl bych velmi rád, pokud by vznik toho památníku byl dalším impulzem k dialogu. Pořád jsou mezi námi předsudky, které podle mého názoru pramení z neznalosti," řekl. Uvedl, že ho mrzí, že právě v Senátu zazněla slova, která mohla Romy ranit. Reagoval tak na vyjádření senátorky Jany Zwyrtek Hamplové o segregaci romských školáků v březnu tohoto roku. Varoval před tím, že i v demokratických volbách se mohou takové tendence podporovat.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že vězně v Letech týrali i čeští četníci, za což je podle ní namístě se omluvit. Je podle ní poctivé využít pietu i k reflexi. "I v současné společnosti tady v České republice je nemálo těch, kteří stále smýšlejí rasisticky a diskriminují. Povinností nás ostatních je, abychom se vůči tomu vymezili," dodala. Věří, že romský aktivista Čeněk Růžička, který se o vybudování památníku zasloužil, dostane od prezidenta státní vyznamenání in memoriam.

Předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holokaustu v České republice Jana Kokyová, Růžičkova neteř, upozornila, že podobné lidské vlastnosti, které vedly k holokaustu, tedy nadřazenost a nenávist, jsou důvodem i současné války na Ukrajině. Dodala také, že ani dnes nejsou Romové ušetřeni útoků, zejména nenávistných komentářů na sociálních sítích.

V Letech byl protektorátní tzv. cikánský tábor. V 70. letech minulého století tam vyrostl velkokapacitní vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy firmy, která tam chovala na 13.000 prasat. Bourání vepřína skončilo na konci minulého roku. Místo něj vznikne Památníkholokaustu Romů a Sintů v Čechách, které chce Muzeum romské kultury otevřít v první polovině příštího roku.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů - mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300.000 až 500.000.

Související

Petr Pavel

Prezident Petr Pavel udělil čtyři nové milosti

Prezident republiky Petr Pavel využil svou ústavní pravomoc a udělil čtyři nové milosti. Celkově tak od začátku svého funkčního období rozhodl o sedmnácti případech omilostnění. Nejnovější udělené milosti se týkají převážně žen v tíživé sociální nebo zdravotní situaci, jejichž odsouzení by mělo závažné dopady na jejich rodiny.

Více souvisejících

Petr Pavel Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů holocaust Romové

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

Horolezecká tragédie. Zemřela první Češka na Everestu Klára Kolouchová

Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy