Muzeum romské kultury

Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vepřín v Letech se začne bourat v červnu, stát zaplatí 110 milionů

V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu. Demolice, na kterou dal stát 110 milionů korun, má skončit ještě letos, kdy začnou i přípravné práce na stavbu památníku. Stavební práce by mohly začít v příštím roce. Muzeum chce památník s expozicí otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Jak budu vypadat památník v Letech? Muzeum vyhlásilo soutěž

Muzeum romské kultury dnes vyhlásilo krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde za války stával romský pracovní tábor. Vítěz soutěže by měl být známý v květnu příštího roku, řekla novinářům ředitelka muzea Jana Horváthová. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který na místě je. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Památník v Letech? Jeho podoba se bude soutěžit

Muzeum romské kultury připravuje architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde stával za války koncentrační tábor. Vyhlásit ji chce v září, řekla dnes ČTK mluvčí muzea Lucie Horáková. Výsledky by měly být příští rok, kdy je v plánu demolice vepřína stojícího v místě. Podle Horákové by se ještě letos měly uskutečnit archeologické průzkumy. Stavba památníku by mohla začít v roce 2021.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Hromadné hroby Romů? Archeologové zatím v Letech žádné nenašli

Muzeum romské kultury provedlo minulý týden archeologický výzkum v místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku. Odborníci hledali na pietním místě hromadné hroby obětí tábora, zatím je nenašli. Další průzkum bude v roce 2019. Příští rok chce muzeum také vypsat architektonickou soutěž na nový památník a na podzim zbourat vepřín v sousedství někdejšího tábora. Novinářům to řekli zástupci muzea a archeologů.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vláda uvolnila peníze pozdě, stavba památníku romského holokaustu se v Letech posouvá

Brno - Stavba památníku romského holokaustu, který má vzniknout v Letech na Písecku na místě bývalého vepřína, se zpozdí. Začne nejspíš v roce 2021. ČTK to dnes řekla Kristina Kohoutová, mluvčí brněnského Muzea romské kultury, které areál spravuje. Vláda totiž až v září uvolnila 111 milionů na archeologický průzkum a demolici vepřína. Ty se proto uskuteční příští rok, muzeum s nimi přitom počítalo už letos.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Začne demolice vepřína v Letech, bude stát miliony. Na místo vyrazí archeologové

Praha - Vláda dnes rozhodla o uvolnění 111 milionů korun na sanační a demoliční práce či na archeologický průzkum v areálu bývalého vepřína v Letech. ČTK a Českému rozhlasu to po jednání kabinetu řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Vepřín stál poblíž místa, kde býval romský koncentrační tábor. Peníze na sanaci areálu dostane Muzeum romské kultury. Ministerstvo kultury počítá také s archeologickým průzkumem. Zkoumat se také bude, kde leží hroby obětí a kde dozorců. Stát vepřín odkoupil od firmy Agpi za 450,8 milionu Kč, firma již dostala 90 procent.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech se děkovalo za zrušení vepřína, dorazili Dienstbier či expremiér Sobotka

Lety - Pietní akt za romské oběti holokaustu v Letech na Písecku se dnes nesl ve znamení díků za nedávné zrušení vepřína v sousedství někdejšího koncentračního tábora. Nově upravené pietní místo by chtělo Muzeum romské kultury veřejnosti představit za tři roky. Výbor pro odškodnění romského holokaustu udělil ocenění politikům, kteří se podle něj nejvíc přičinili o odstranění výkrmny. Mezi nimi byli členové bývalé vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) lidovec Daniel Herman a sociální demokrat Jiří Dientsbier.
ministerstva

Kdo zaplatí památník romského holokaustu v Letech? Stát to nebude

Lety (Písecko) - Památník romského holokaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude platit stát. Na besedě v Letech pořádané Muzeem romské kultury to dnes řekl náměstek ministra kultury René Schreier. Potvrdil, že památník bude hrazen z takzvaných norských fondů.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Smlouva o odkupu vepřína v Letech dnes nabývá platnosti

Praha - Dnes nabývá účinnosti smlouva o odkupu vepřína v Letech u Písku, kterou loni s majitelem výkrmny uzavřela vláda. Stát zaplatí 450 milionů korun. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy vyjde na dalších asi 120 milionů korun. Splatnost smlouvy je nejpozději do 31. října 2018.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vepřín v Letech převezme Muzeum romské kultury v březnu

Praha - Muzeum romské kultury převezme areál vepřína v Letech na Písecku v březnu. Za války tam byl tábor pro Romy. Nově vznikne pietní místo, o jehož podobě povede muzeum debatu s odborníky i veřejností. Stát koupil vepřín za 450 milionů korun.

před 1 hodinou

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy