Muzeum romské kultury

Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vepřín v Letech se začne bourat v červnu, stát zaplatí 110 milionů

V Letech na Písecku by letos v červnu mohla začít demolice vepřína, na jehož místě stával za války koncentrační tábor pro Romy. ČTK to dnes řekla Lucie Horáková, mluvčí Muzea romské kultury, které v místě vybuduje památník romského holokaustu. Demolice, na kterou dal stát 110 milionů korun, má skončit ještě letos, kdy začnou i přípravné práce na stavbu památníku. Stavební práce by mohly začít v příštím roce. Muzeum chce památník s expozicí otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Jak budu vypadat památník v Letech? Muzeum vyhlásilo soutěž

Muzeum romské kultury dnes vyhlásilo krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde za války stával romský pracovní tábor. Vítěz soutěže by měl být známý v květnu příštího roku, řekla novinářům ředitelka muzea Jana Horváthová. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který na místě je. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Památník v Letech? Jeho podoba se bude soutěžit

Muzeum romské kultury připravuje architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde stával za války koncentrační tábor. Vyhlásit ji chce v září, řekla dnes ČTK mluvčí muzea Lucie Horáková. Výsledky by měly být příští rok, kdy je v plánu demolice vepřína stojícího v místě. Podle Horákové by se ještě letos měly uskutečnit archeologické průzkumy. Stavba památníku by mohla začít v roce 2021.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Hromadné hroby Romů? Archeologové zatím v Letech žádné nenašli

Muzeum romské kultury provedlo minulý týden archeologický výzkum v místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku. Odborníci hledali na pietním místě hromadné hroby obětí tábora, zatím je nenašli. Další průzkum bude v roce 2019. Příští rok chce muzeum také vypsat architektonickou soutěž na nový památník a na podzim zbourat vepřín v sousedství někdejšího tábora. Novinářům to řekli zástupci muzea a archeologů.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vláda uvolnila peníze pozdě, stavba památníku romského holokaustu se v Letech posouvá

Brno - Stavba památníku romského holokaustu, který má vzniknout v Letech na Písecku na místě bývalého vepřína, se zpozdí. Začne nejspíš v roce 2021. ČTK to dnes řekla Kristina Kohoutová, mluvčí brněnského Muzea romské kultury, které areál spravuje. Vláda totiž až v září uvolnila 111 milionů na archeologický průzkum a demolici vepřína. Ty se proto uskuteční příští rok, muzeum s nimi přitom počítalo už letos.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Začne demolice vepřína v Letech, bude stát miliony. Na místo vyrazí archeologové

Praha - Vláda dnes rozhodla o uvolnění 111 milionů korun na sanační a demoliční práce či na archeologický průzkum v areálu bývalého vepřína v Letech. ČTK a Českému rozhlasu to po jednání kabinetu řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Vepřín stál poblíž místa, kde býval romský koncentrační tábor. Peníze na sanaci areálu dostane Muzeum romské kultury. Ministerstvo kultury počítá také s archeologickým průzkumem. Zkoumat se také bude, kde leží hroby obětí a kde dozorců. Stát vepřín odkoupil od firmy Agpi za 450,8 milionu Kč, firma již dostala 90 procent.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech se děkovalo za zrušení vepřína, dorazili Dienstbier či expremiér Sobotka

Lety - Pietní akt za romské oběti holokaustu v Letech na Písecku se dnes nesl ve znamení díků za nedávné zrušení vepřína v sousedství někdejšího koncentračního tábora. Nově upravené pietní místo by chtělo Muzeum romské kultury veřejnosti představit za tři roky. Výbor pro odškodnění romského holokaustu udělil ocenění politikům, kteří se podle něj nejvíc přičinili o odstranění výkrmny. Mezi nimi byli členové bývalé vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) lidovec Daniel Herman a sociální demokrat Jiří Dientsbier.
ministerstva

Kdo zaplatí památník romského holokaustu v Letech? Stát to nebude

Lety (Písecko) - Památník romského holokaustu v místě bývalého vepřína v Letech u Písku nebude platit stát. Na besedě v Letech pořádané Muzeem romské kultury to dnes řekl náměstek ministra kultury René Schreier. Potvrdil, že památník bude hrazen z takzvaných norských fondů.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Smlouva o odkupu vepřína v Letech dnes nabývá platnosti

Praha - Dnes nabývá účinnosti smlouva o odkupu vepřína v Letech u Písku, kterou loni s majitelem výkrmny uzavřela vláda. Stát zaplatí 450 milionů korun. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy vyjde na dalších asi 120 milionů korun. Splatnost smlouvy je nejpozději do 31. října 2018.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

Vepřín v Letech převezme Muzeum romské kultury v březnu

Praha - Muzeum romské kultury převezme areál vepřína v Letech na Písecku v březnu. Za války tam byl tábor pro Romy. Nově vznikne pietní místo, o jehož podobě povede muzeum debatu s odborníky i veřejností. Stát koupil vepřín za 450 milionů korun.

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Počasí

Počasí se bude do konce týdne ochlazovat. Hrozí mrazy, na horách nasněží

Českou republiku čeká v druhé polovině tohoto týdne výrazná změna počasí, kdy větrné a deštivé dny s relativně mírnými teplotami vystřídá o víkendu ochlazení spojené s návratem nočních mrazů a sněhových srážek na horách. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se nejvyšší denní teploty budou zpočátku pohybovat až kolem dvanácti stupňů, zatímco na konci týdne klesnou k bodu mrazu.

včera

včera

včera

Emmanuel Macron

Snahy o omezení pomoci Ukrajině budou mít dva dopady, varuje Macron. U nespravedlivého míru to neskončí

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že snahy o omezení pomoci Ukrajině by přinutily Kyjev k nespravedlivému míru a otevřely by cestu k dalšímu válečnému konfliktu. Toto prohlášení hlavy státu zaznělo v době, kdy Spojené státy aktivně zprostředkovávají diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Cílem těchto snah je ukončit konflikt, který začal plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022.

včera

Robert Pattison je nový James Bond

Amazon zveřejnil jméno nového Jamese Bonda

Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.

včera

Ilustrační foto

AI je nafouknutá bublina. Před volbami v USA praskne a vyvolá recesi, varuje bývalý šéf z Wall Street

Bývalý šéf americké Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler varoval, že rozmach umělé inteligence představuje nafouknutou bublinu. Tato struktura podle jeho vyjádření pravděpodobně praskne a do prezidentských voleb v roce 2028 vyvolá hospodářskou recesi. Toto varování přichází v citlivém období pro celý technologický sektor, který v posledních týdnech čelí řadě neočekávaných otřesů.

včera

včera

NATO

NATO na pozadí neshod ruší nadcházející summit, sníží počty setkávání

Severoatlantická aliance upustila od plánů na uspořádání summitu lídrů v Albánii v roce 2027 a současně přistoupila ke snížení počtu setkání na vysoké úrovni. Toto rozhodnutí přichází v době rostoucích neshod uvnitř aliance, které se týkají výdajů na obranu, situace v Íránu a probíhající války na Ukrajině. Albánský premiér Edi Rama potvrdil, že summit se v příštím roce v Tiraně neuskuteční, přičemž možnost hostit tuto událost v roce 2028 zůstává otevřená.

včera

včera

včera

Boris Šťastný a Oto Klempíř

Klempíř chce odložit projednávání změny financování ČT a rozhlasu

Ministr kultury Oto Klempíř zastupující stranu Motoristé sobě tvrdí, že projednávání sporné normy o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mělo být pozastaveno. Podle jeho vyjádření by poslanci neměli v této debatě pokračovat, dokud nezahájí oficiální projednávání implementace Evropského aktu o svobodě médií známého jako EMFA. Tento postoj vyvolává značnou pozornost na české politické scéně v době, kdy vládní kabinet premiéra Andreje Babiše usiluje o radikální transformaci financování veřejnoprávních médií.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj vyzval USA a Muska k okamžitému odstranění rychlostních omezení u Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy a miliardáře Elona Muska k okamžitému odstranění rychlostních omezení u vojenské verze satelitního internetu Starshield. Podle jeho vyjádření tato omezení vážně ohrožují schopnost Ukrajiny chránit lidské životy a kritickou energetickou infrastrukturu před nadcházející zimou. Ochrana před ruskými raketovými a dronovými útoky tak přímo závisí na vyřešení tohoto technického problému.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Trump poletí na schůzku s východními autoritáři? Chce znovu získat politickou sílu

Americký prezident Donald Trump zahajuje třídenní cestu do Asie, která zahrnuje zastávky na summitu sdružení ASEAN na Filipínách a na summitu APEC v čínském Šen-čenu. Tato cesta podle CNN slouží jako tradiční snaha hlavy státu o znovunabytí politické autority a změnu politického narativu. Cesta přichází po nedávných politických neúspěších a volebních ztrátách doma.

včera

Krymský most

Ukrajinské síly provedly v noci rozsáhlý útok na Krymský most

Ukrajinské síly provedly v noci útok na Krymský most, což si vynutilo jeho uzavření a zpoždění čtyř vlakových spojů směřujících na okupovaný poloostrov. Ruské úřady přerušily dopravu na této strategické tepně v brzkých ranních hodinách a na místo vyslaly operační štáb. Útok proběhl v rámci rozsáhlé noční vlnové dronové ofenzivy, kterou Rusko zaznamenalo napříč několika regiony.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump se tento týden sejde s Putinem a Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching se tento týden setkají na historické společné schůzce. K tomuto setkání dojde na okraj summitu APEC v čínském městě Šen-čen. Bílý dům tuto událost potvrdil pro BBC prostřednictvím své mluvčí Olivie Walesové.

včera

včera

Evropská unie

EU se chystá na vstup Ukrajiny. Odmítá ale sdělit jakékoliv datum

Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.

včera

Vladimir Putin

Proč chce Putin vyvolat falešný dojem ochoty k míru?

Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.

včera

Mark Rutte v Praze

Má jednání s Ruskem vůbec smysl? Pochybují o tom už i v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.

včera

Zelenskyj popsal, co by následovalo, kdyby se Ukrajina vzdala Donbasu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy