Kdo zaplatí památník romského holokaustu v Letech? Stát to nebude

Stát zaplatí demolici vepřína včetně odstranění ekologické zátěže a rekultivace. Demolice bude stát 117 milionů Kč, ministerstvo kultury chce částku převést do svého letošního rozpočtu z vládní rozpočtové rezervy.

"Na budování (památníku) se penězi stát podílet nebude," řekl Schreier. Na památník chce přispět Norsko milionem eur (asi 25 milionů Kč).

Vepřín se bude bourat patrně až příští rok, původně předpokládala ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, že bude zbourán do konce roku. Dnes uvedla, že demolice bude náročnější, než si mysleli. Muzeum zřejmě koncem roku vyhlásí výběrové řízení na demoliční firmu. "Snad na jaře (2019) by mohlo být jasné, kdo bude demolici provádět," řekla dnes ČTK Horváthová.

V areálu se uskuteční za 1,5 milionu dvouměsíční archeologický průzkum, začne v květnu. V létě chce Muzeum romské kultury, které areál převzalo, stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy.

Setkání v kulturním domě, kde se sešlo asi 100 lidí, začalo minutou ticha za oběti romského holokaustu. "Chceme nastínit místním, že máme velký zájem s nimi spolupracovat a zapojit obec do našich plánů," řekla Horváthová. Organizátoři přiblížili podobu památníků holokaustu a pietní úpravu někdejších koncentračních táborů v Německu.

V debatě zazněl z publika návrh, že nejlepším památníkem je vepřín sám. Možnost zachovat aspoň části některé z hal připustila i Horváthová. "Je to námět, který velice zvažujeme. Sami ještě nevíme, jestli dojde k demolici úplné," reagovala ředitelka.

Archeolog Pavel Vařeka představil výsledky dosavadního průzkumu v místě, který odkryl dosud méně než procento z rozlohy tábora na pozemcích obce. Pozůstatky tábora se zachovaly podle Vařeky překvapivě dobře.

"Tábor můžeme přesně lokalizovat, zkoumat jeho jednotlivé části. Dalším překvapivým zjištěním bylo, že tábor byl zlikvidován způsobem, že dřevěné baráky byly zapáleny, všechno bylo spáleno, byť je to v rozporu se svědectvím písemných pramenů. A v buňkách, které jsme zkoumali, byly uloženy osobní věci vězňů, součásti oděvů. Je to jedinečný hmotný záznam, umožňuje nahlédnout do každodenního života v táboře," řekl Vařeka.

Jeden návštěvník řekl, že tábor nestál v místě vepřína, ale vedle. Vařeka reagoval, že z leteckého snímku z roku 1949, na němž jsou stopy tábora vidět v terénu, je patrné, že větší část tábora byla v nezastavěné části vepřína. "Asi čtvrtina zasahuje pod haly. Většina tábora je uvnitř vepřína," řekl archeolog. Debatovalo se i o tom, zda byl tábor pracovní, nebo koncentrační.

Vepřín převzalo v dubnu Muzeum romské kultury od firmy Agpi. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972, ve 13 halách bylo 13.000 zvířat. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let.

"Necítíme žádnou zášť k obci, jak si někteří mysleli, když jsme několik let za sebou blokovali vstup do prasečí farmy. Jsem rád, že konečně můžeme uctít kulturní památku," řekl v debatě pozůstalý po obětech tábora v Letech Josef Miker.