Lety - Pietní akt za romské oběti holokaustu v Letech na Písecku se dnes nesl ve znamení díků za nedávné zrušení vepřína v sousedství někdejšího koncentračního tábora. Nově upravené pietní místo by chtělo Muzeum romské kultury veřejnosti představit za tři roky. Výbor pro odškodnění romského holokaustu udělil ocenění politikům, kteří se podle něj nejvíc přičinili o odstranění výkrmny. Mezi nimi byli členové bývalé vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) lidovec Daniel Herman a sociální demokrat Jiří Dientsbier.
Výbor ocenil také bývalého starostu sousedních Mirovic Adolfa Vondráška, který počátkem 90. let umístil první památník romským obětem nacismu na mirovickém hřbitově. "V té době se o tom nemluvilo, nikdo o tom v podstatě nic nevěděl," řekl dnes Vondrášek ČTK. Čtvrtým dnešním oceněným byl náměstek ministra kultury René Schreier.
Výbor pořádá pietní setkání v Letec pravidelně, koná se u památníku, který tam v roce 1995 odhalil prezident Václav Havel. Předseda výboru Čeněk Růžička v úvodu dnešní více než dvouhodinové slavnosti řekl, že její účastníci si díky zrušení vepřína mohli poprvé připomenout oběti nacismu neobtěžováni hmyzem. "To, co jsme si přáli všichni a o co jsme usilovali, se stalo," řekl. Mezi účastníky pietního aktu byli velvyslanci několika zemí.
Muzeum romské kultury převzalo areál vepřína v dubnu, vzniknout tam má památník romského holokaustu. "Otevření celého areálu veřejnosti plánujeme v roce 2021, pokud nenastanou nějaké problémy," řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová. Uvedla, že v nejbližší době by měl v těchto místech začít archeologický průzkum.
Firmu na bourání vepřína by chtělo muzeum vybrat do začátku prosince. Náklady na demolici se zatím odhadují zhruba na 110 milionů korun, Zároveň podle ředitelky začala příprava architektonické soutěže o budoucí podobu místa. "Soutěž by pak snad měla odstartovat v říjnu letošního roku," uvedla Horváthová.
Možnou budoucí podobu pietního místa jménem pozůstalých představil i Růžička z pořádajícího výboru. Má podobu kapličky s klekátkem, která připomíná příbytky kočovných Romů před druhou světovou válkou.
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny takzvané cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo. Přes 500 lidí bylo v květnu 1943 převezeno do Osvětimi, odkud se většina nevrátila.
Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se v Letech stavěl od roku 1972. O jeho odstranění a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Výkup vepřína za 450,8 milionu korun schválila vláda vloni. Ve 13 halách bylo 13.000 prasat. Posledních 300 odvezl bývalý vlastník vepřína, firma Agpi, 14. března.
Související
Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný
V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora
Koncentrační tábor Lety , Romové , Muzeum romské kultury , Bohuslav Sobotka , Daniel Herman , Jiří Dienstbier ml.
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
před 1 hodinou
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
před 2 hodinami
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 3 hodinami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 4 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 5 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 6 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 6 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 7 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 8 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 9 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 10 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 11 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 12 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 12 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 13 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 14 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 15 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák