V Letech se děkovalo za zrušení vepřína, dorazili Dienstbier či expremiér Sobotka

Lety - Pietní akt za romské oběti holokaustu v Letech na Písecku se dnes nesl ve znamení díků za nedávné zrušení vepřína v sousedství někdejšího koncentračního tábora. Nově upravené pietní místo by chtělo Muzeum romské kultury veřejnosti představit za tři roky. Výbor pro odškodnění romského holokaustu udělil ocenění politikům, kteří se podle něj nejvíc přičinili o odstranění výkrmny. Mezi nimi byli členové bývalé vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) lidovec Daniel Herman a sociální demokrat Jiří Dientsbier.

Výbor ocenil také bývalého starostu sousedních Mirovic Adolfa Vondráška, který počátkem 90. let umístil první památník romským obětem nacismu na mirovickém hřbitově. "V té době se o tom nemluvilo, nikdo o tom v podstatě nic nevěděl," řekl dnes Vondrášek ČTK. Čtvrtým dnešním oceněným byl náměstek ministra kultury René Schreier.

Výbor pořádá pietní setkání v Letec pravidelně, koná se u památníku, který tam v roce 1995 odhalil prezident Václav Havel. Předseda výboru Čeněk Růžička v úvodu dnešní více než dvouhodinové slavnosti řekl, že její účastníci si díky zrušení vepřína mohli poprvé připomenout oběti nacismu neobtěžováni hmyzem. "To, co jsme si přáli všichni a o co jsme usilovali, se stalo," řekl. Mezi účastníky pietního aktu byli velvyslanci několika zemí.

Muzeum romské kultury převzalo areál vepřína v dubnu, vzniknout tam má památník romského holokaustu. "Otevření celého areálu veřejnosti plánujeme v roce 2021, pokud nenastanou nějaké problémy," řekla ČTK jeho ředitelka Jana Horváthová. Uvedla, že v nejbližší době by měl v těchto místech začít archeologický průzkum.

Firmu na bourání vepřína by chtělo muzeum vybrat do začátku prosince. Náklady na demolici se zatím odhadují zhruba na 110 milionů korun, Zároveň podle ředitelky začala příprava architektonické soutěže o budoucí podobu místa. "Soutěž by pak snad měla odstartovat v říjnu letošního roku," uvedla Horváthová.

Možnou budoucí podobu pietního místa jménem pozůstalých představil i Růžička z pořádajícího výboru. Má podobu kapličky s klekátkem, která připomíná příbytky kočovných Romů před druhou světovou válkou.

Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny takzvané cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo. Přes 500 lidí bylo v květnu 1943 převezeno do Osvětimi, odkud se většina nevrátila.

Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se v Letech stavěl od roku 1972. O jeho odstranění a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Výkup vepřína za 450,8 milionu korun schválila vláda vloni. Ve 13 halách bylo 13.000 prasat. Posledních 300 odvezl bývalý vlastník vepřína, firma Agpi, 14. března.

Související

Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů

Vepřín v Letech stojící na místě romského koncentračního tábora je zbouraný

V Letech na Písecku skončilo bourání bývalého vepřína v místech, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Firma teď staticky zajišťuje dvě torza z bývalé haly vepřína, které budou součástí expozice. Návštěvnické centrum tam chce Muzeum romské kultury otevřít v druhé polovině roku 2023 nebo začátkem roku 2024. Do soutěže na stavbu centra přišly tři nabídky, vítěze muzeum ještě nevybralo. Muzeum počítalo v tendru s cenou 73,5 milionu Kč bez DPH. ČTK to sdělila mluvčí Muzea romské kultury Karolina Spielmannová.
Koncentrační tábor Lety byl internační tábor za druhé světové války zřízený na okraji stejnojmenné obce v dnešním okrese Písek, od 10. července 1942 byl určený internaci cikánů. Na jeho místě byl v padesátých letech 20. století vybudován velkokapacitní vepřín, v 90. letech pak pietní památník u zdi vepřína.

V Letech na Písecku začala demolice vepřína na místě romského koncentračního tábora

V Letech na Písecku dnes začala demolice bývalého vepřínu, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce. ČTK to řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

Více souvisejících

Koncentrační tábor Lety Romové Muzeum romské kultury Bohuslav Sobotka Daniel Herman Jiří Dienstbier ml.

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

před 53 minutami

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 5 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 19 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou

Policie musela v pátek večer preventivně evakuovat hlavní vlakové i přilehlé autobusové nádraží v Plzni. Důvodem bylo oznámení o uložení nástražného výbušného systému

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy