Hromadné hroby Romů? Archeologové zatím v Letech žádné nenašli

Muzeum spravuje areál od dubna. Do jara zde fungoval vepřín. Stát ho koupil od firmy Agpi za 450,8 milionu Kč. Na pietním místě archeologové hroby nenašli. "Doteď nevíme, kolik obětí, kde přesně, v jakém místě jsou," řekla dnes ČTK mluvčí muzea Kristina Kohoutová.

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni prozkoumal minulý týden pietní místo, které podle pramenů sloužilo jako pohřebiště pro oběti tábora za druhé světové války. Přesně se neví, kde táborový hřbitov je. "Podle historických pramenů má někde zde být pohřbeno 120 jedinců, z toho 77 dětí. Tam, kde je centrální část pietního území, jsme žádné hroby nenašli," řekl Vařeka.

Odborníci zkoumali několik prohlubní, o nichž si mysleli, že jsou to pozůstatky hrobů. Jde ale nejspíš o stopy po těžbě stavebního kamene či jámy po pařezu. Archeologové našli spálené pozůstatky tábora, skleněné okenní výplně a osobní věci vězňů jako části oděvu, knoflíky, boty, šperky jako prstýnek či korálek.

Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu řekl, že podle archivních pramenů mohou být v Letech pohřbeni i němečtí vojáci podobně jako na hřbitově v nedalekých Mirovicích. "Mohou tu být vrahové s oběťmi," řekl Růžička, jemuž z rodiny zemřel v Letech dědeček a nevlastní sestra.

Do začátku roku 1943 byli mrtví vězni, převážně děti, pohřbíváni na farním hřbitově v Mirovicích. Táborový hřbitov se otevřel 15. ledna 1943. "Pohřbívat se na něm začalo 16. ledna. V době, kdy (v táboře) vrcholila epidemie tyfu, umíralo denně až deset vězňů, většinou dětí včetně kojenců. Poslední pohřeb byl na tomto místě 23. dubna 1943," řekl Vařeka. Ve stejném roce byl tábor srovnán se zemí a vypálen.

Vláda na památník romského holokaustu a demolici vepřína uvolnila 111 milionů korun. Na památník chce přispět Norsko milionem eur (asi 26 milionů Kč).

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1309 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes 500 skončilo v Osvětimi.