Známá herečka varuje: Lidstvo je ve slepé uličce. Všude kolem sebe vidím zombíky

„Býti aktivním občanem pro mě není otázkou toho, jestli mě to baví, nebo nebaví. Nazývám to určitým duchovním levelem. V okamžiku, kdy si člověk opravdu uvědomí a procítí, že je součástí celku, kdy vidí, že každá kapka ovlivňuje kvalitu moře, nelhostejnost vůči společnosti je pro mě věc základního charakteru,“ říká popisovala Simona Babčáková pro Český rozhlas Plus.

„Z mého úhlu pohledu je současné vývojové stádium civilizace jako populace a jako lidstva úplně slepá ulička, takový vývojový apendix,“ pokračovala herečka. „Já vnímám tuto planetu jako ráj z hlediska potenciálu, který se nabízí, hojnosti, jaké máme, kdy jako lidské bytosti máme hojnost vody, potravy a podmínek. Tedy zatím. Proto říkám, že je to je ta slepá vývojová ulička,“ pustila se do vysvětlování herečka.

Lidstvo podle ní má potenciál, který vůbec nevyužívá., „Máme podmínky pro to, aby se náš lidský duch mohl vyvíjet, rozvíjet, naplňovat svůj potenciál a být kreativní. A místo toho většina společnosti má v hlavě matrix, naučený software, který brání lidem tomu, aby se projevovaly jako lidské bytosti a brání se tomu, aby byli šťastní. Já ty zombíky všude vidím – vlastně že jsme taková parta zombíků. Mě to nepřestalo trápit, jenom jsem si našla svoje místo a svoji cestu tomuto navzdory,“ tvrdíherečka, která se proslavila díky seriálům Comeback, nebo Ohnivý kuře.

„Nemůžu být nečinná, nemůžu to nedělat, protože mně to svědomí nedovolí. Jestliže si čistím zuby a chci se na sebe podívat do zrcadla, říct si: jo, byl to dobrý den, jo, Simono, jsi dobrý člověk a jo, tvůj život je zajímavý příběh, pak potřebuji tyto věci dělat,“ dodává.

Také ji baví být zajímavá. „Celkem by mě nebavilo být nezajímavá. Myslím, že je to součást sebelásky. Sebezájmu. Řekla bych, že každý člověk je zajímavý. Je to jen o tom, jestli je ochoten se přijmout a podívat se na sebe tímto pohledem,“ říká. „Lidé, kteří sami sebe považují za zajímavé, stojí sami o sobě za to, aby si šli za svými zájmy, aby si plnili svoje sny. Aby dělali práci, která je baví, aby vytvářeli rodiny, ve kterých jsou šťastní, a aby si vytvářeli sociální skupiny přátel, ve kterých je jim dobře.“