DOKUMENT: Zeman v projevu při otevření Národního muzea zkritizoval moderní architekturu

Premiér ocenil schopnost Československa a Česka opakovaně generovat světově významné osobnosti, i když po roce 1948, 1968 a při dalších historických událostech řada občanů odešla ze země. Lidé v Česku si podle něj mají víc věřit, přestat s nadáváním, brbláním a vykopáváním příkopů mezi sebou. "My na to máme. Myslím, že to cítíme všichni, tak ať to ví celý svět," konstatoval Babiš.

Češi se podle premiéra dokážou vždy rychle zorientovat, přicházet s novými řešeními. "Ani 50 let potlačování svobody z nás nevytlouklo kreativitu, pracovitost, zručnost," uvedl. Zmínil některé vědce, spisovatele, filmaře i sportovce, kteří podle něj představují a představovali "světovou extraligu".

Pellegrini uvedl, že navzdory některým peripetiím je vztah Česka a Slovenska ve světě vzorem. Vzájemných vztahů si podle něj musejí oba státy vážit, ale nespoléhat se na to, že přicházejí automaticky. "Kultivujme naše přátelství při každé příležitosti. Ve složitých časech se potřebujeme ještě více než kdykoliv předtím," uvedl.

Zeman kritizoval, že se v Praze nedaří stavět nové krásné budovy. Popřál politikům, kteří se ujímají města po nedávných komunálních volbách, aby měli odvahu preferovat moderní soudobé architekty. "Vzpomeňte na osud knihovny (Jana) Kaplického na Letenské pláni, mělo to být magické oko nad Prahou, z tohoto oka nezbylo nic kvůli politickým šarvátkám," uvedl.

Slavnostní zahájení dnes v Pantheonu muzea, který zdobí busty významných osobností především z doby budování muzea, zahájily hymny Slovenska a Česka, následoval filmový sestřih klíčových momentů společného století Čechů a Slováků. Po projevech zazněla v premiéře sinfonietta Monumenta Bohemica autora Aleše Březiny v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Pro veřejnost je na dnešních 20:00 připraven videomapping na budovu muzea. Budova se návštěvníkům otevře v neděli v 10:00. K vidění budou dvě výstavy k výročí vzniku Československa a muzea a interiéry v přízemí a prvním patře. Oblíbenou velrybu a stálé expozice spatří návštěvníci až v příštím roce. Náklady na rekonstrukci byly 1,8 miliardy korun, výstavní prostory se díky ní rozšíří o 30 procent.

Projev prezidenta republiky při slavnostním otevření Historické budovy Národního muzea

Dovolte mi, abych především poděkoval panu generálnímu řediteli za obrovskou práci, kterou vykonal, a samozřejmě, abych poděkoval i jeho týmu.

Zadruhé, dovolte mi, aby toto setkání nás všechny vedlo k zamyšlení nad tím, jak vynikající byla obětavá práce našich předků, kteří v daleko těžších ekonomických i politických a technických podmínkách dokázali vybudovat tuto nádhernou budovu.

My všichni, kteří jsme kolem ní chodili v době sovětské okupace, jsme si připomínali stopy této okupace v kulkách po sovětských zbraních a jsem velmi rád, že teď, když žijeme ve svobodné zemi, tyto stopy zmizely, a věřím, že už se nikdy nevrátí.

Ale protože mám pocit, že my všichni něco dlužíme právě těm našim předkům, položme si otázku, do jaké míry jsme my dokázali navázat na jejich práci. Je samozřejmě krásné, když některé historické budovy rekonstruujeme. Je už horší, když naše Ministerstvo kultury občas stahuje památkovou ochranu z historických budov, mimo jiné i na Václavském náměstí.

A je úplně špatně, když jsme nedokázali za řadu dlouhých let od listopadu 1989 obohatit Prahu, s několika málo výjimkami, o nové, krásné budovy a místo toho stavíme prefabrikované škatule pro administrativní budovy a nic víc. Vzpomeňte, přátelé, na osud Kaplického knihovny na Letenské pláni. Mělo to být magické oko nad Prahou. Z tohoto oka nezbylo nic kvůli politickým šarvátkám.

Něco podobného nás čeká i v budoucnosti a já bych jenom přál novému pražskému magistrátu, aby konečně našel odvahu preferovat moderní soudobé architekty, kteří obohatí Prahu na další staletí tak, jako to dokázali tvůrci Národního muzea.

Děkuji vám za vaši pozornost.