Češi objevují nové funkce televizí. Pořady sledují opožděně

Návyky Čechů v konzumování televizního obsahu se stále více přibližují zemím jako je Dánsko, Švédsko nebo Finsko. Průměrná odložená sledovanost se v nich pohybuje okolo šesti až osmi procent. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost pak mělo v Evropě v roce 2018 Švýcarsko (18,6 procenta) a Island (18,8 procenta).

Nižší odložená sledovanost v České republice v porovnání se západními evropskými zeměmi je způsobena pozdějším a pomalejším rozvojem televizního trhu, typickým pro východní, postkomunistické země. Dalším důvodem je fakt, že v zahraničí sledují diváci TV více přes operátory placené televize, která zpětné zhlédnutí umožňuje, terestrické vysílání je proti ČR méně frekventované.

Diváci, kteří si pustí televizní obsah po živém odvysílání, jej nejčastěji zhlédnou ještě ten samý den. Učiní tak 69 procent těch, kteří televizní obsah mimo živé vysílání sledují. Nejčastěji záznam sledují na HbbTV přes funkci červeného tlačítka, dále prostřednictvím archivů od poskytovatele televizního signálu, formou nahrávání nebo přes funkci TimeShift.

"Využití služby ovlivňují zejména dva faktory, tedy například pokud se oblíbené seriály či filmy kryjí s dalším preferovaným programem. Jeden si pustí a k druhému se vrátí později. Případně odložené sledovanosti často nahrává počasí. Zkrátka pokud je hezky, lidé se vrátí k televizi později a mají jistotu, že o svůj oblíbený pořad nepřišli. Zajímavostí je, že k uloženému obsahu se diváci vracejí nejčastěji do tři dnů po odvysílání. S přibývajícím časem pak zájem o dodatečné zhlédnutí prudce opadá," uvedla ředitelka distribuční firmy Axocom Erika Luzsicza.

Nejvyšší odloženou sledovanost mají dokumentární stanice, u kterých dosahuje až třetinový podíl, a dále pak u dětských stanic s téměř čtvrtinovým podílem. Nejvíce si televizní obsah mimo živé vysílání pustí mladší věkové kategorie, zejména lidé ve věkovém rozmezí 15 až 34 let, odložená sledovanost se v této kategorii pohybuje mezi deseti až 11 procenty.