Vojenský újezd nebudeme nyní řešit, řekli Rath s Chovancem

Oba hejtmani totiž tvrdí, že zatím neexistuje oficiální dokument, který by újezd rušil. "Vyzýváme proto vládu, aby přijala příslušné usnesení," řekl Chovanec. V tuto chvíli podle něj není jasné, kolik to bude stát, na koho se převede majetek a kdo odstraní ekologickou zátěž.

"To za vládu nikdo neudělá, my touto cestou jít nemůžeme," podotkl plzeňský hejtman. Navíc se vláda musí postarat i o bezpečnost celého území. "V usnesení by měla také jasně říci, jak zabezpečí bezpečnost daného území, tedy zajistí pyrotechnický průzkum a odstraní nevybuchlou munici," píše se ve společném memorandu. Oba hejtmani také v tomto dokumentu slibují, že při jednáních o Brdech budou také respektovat názory dotčených obcí a jsou připraveni s nimi situaci řešit.

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) již v dubnu prohlásil, že AČR chce do roku 2015 nejstarší vojenský újezd v Brdech zrušit. Armáda vojenské újezdy v jejich současné rozloze nevyužije a navíc by mohla jejich zeštíhlením ročně ušetřit asi 200 milionů korun. Zrušení vojenského újezdu v Brdech musí v podobě zákona schválit vláda i parlament. Hejtman Rath před jednáním avizoval, že pokud armáda vojenský prostor v Brdech opustí, bude usilovat o to, aby území přešlo do správy kraje. Stejný názor vyjádřil i Milan Chovanec (ČSSD), hejtman Plzeňského kraje, pod který Brdy také částečně patří. "Nemáme problém, aby na území vznikla chráněná krajinná oblast. Zároveň bychom rádi pomohli okolním obcím, aby se změnil jejich katastr," upřesnil. Chovanec také neopomněl zmínit, že Brdy jsou pro obce na hranicích vojenského území rezervoárem pitné vody, který je potřeba i po zrušení vojenského prostoru chránit.