Okupace Prahy!

 

Hned po příchodu mezi stany a altány městečka si člověk všimne zajímavého prvku. Mezi alternativní mládeží se tu vyskytují i bezdomovci. „Bydlí tu s námi,“ říká mi Miroslav Hájek, který se v tu chvíli stará o stánek s letáky a malou kuchyňkou. „Chceme přilákat lidi, aby přednesli svá řešení,“ pokračuje. Myslí tím řešení současné situace, kdy lidi ovládají peníze. A prý je jim jedno, kdo svůj návrh přijde přednést. Může to být podnikatel, politik, novinář, dělník nebo třeba bezdomovec.

Jednou z cest, jak se o problému diskutuje, jsou veřejné sněmy. Ty se odehrávají každý den od 18,00 formou diskuze, na kterou je přizván i odborník zabývající se některou z palčivých otázek, jako je životní prostředí, trh práce atd. Miroslav vidí cestu, jak změnit současnou situace, v radikální změně ze dne na den. Chtěl by, aby začala fungovat přímá demokracie a obecná diskuze.

Jeho kolega, který se mezitím stará o odpadkové koše na tříděný odpad, jež v kempu mají, doplňuje: „My chceme zpět, co nám patří.“ Pirátská strana jim prý vyčítá, že jako hnutí bez politického zastoupení nic nezmůžou. Oni ale nechtějí jít cestou postupných, dílčích změn. Oni chtějí úplnou změnu systému teď.

V tom si bere slovo Mirek, mimochodem environmentální filosof, a dodává, že toto je pouze názor jejich. Nemohou prý mluvit za celý kemp, jelikož se mezi nimi vyskytují i zastánci postupných změn nebo pouze úpravy současného stavu. To je ostatně gró celého projektu Occupy. Přilákat co nejširší spektrum názorů a diskutovat o možných řešeních. A všichni se zde vzájemně respektují.

Když jsem se zeptal, jak myšlenka pražské odnože Occupy, odkázal mně na organizátora. Tedy organizátora. Honza Kršňák, který byl Mirkem za organizátora označen, takovéto pojmenování razantně odmítl. Je prý pouze „ten, co tu bydlí a žije“. A jaký pro svůj životní styl má argument? „Mně baví žít ve stanu na náměstí.“ Společnost podle jeho slov generuje tolik odpadků, že z toho může žít celý jejich kemp. Momentálně se počet lidí, kteří na Klárově s ním bydlí, pohybuje kolem 30. O víkendech ale očekávají nárůst. To přijedou lidé, kteří přes týden musí do práce.

Doporučil mi také, abych se 12. května připojil k jejich celosvětové manifestaci a nic nedělal. „Udělejte si prázdniny a nejděte do práce.“ Jelikož je to sobota, rád mu vyhovím. Ke konci našeho rozhovoru jsem se zeptal, zda se nebojí, že je policisté vyženou. „Ať na nás naběhnou,“ řekne důrazně Honza. „Tady ti lidé to uvidí, todle není žádný Czechtekk v lese, kde policajti mohli účastníky zmydlit,“ vysvětluje svou nebojácnost.

Uvidíme, jak dlouho jim tento optimismus vydrží. Ve světě hnutí Occupy funguje několik měsíců. Occupy Prague je stále v zárodku, což sami obyvatelé kempu přiznávají. Výstavba a zabydlování se teprve rozbíhají. Doufají však, že se kemp bude rozrůstat a lidé budou houfně přicházet ukázat nesouhlas se současným stavem neoliberálního světa. A projekt Occupy Česko neběží jen v Praze, ale i v Olomouci a potkal jsem na Klárově i dva účastníky z Plzně, kteří přijeli načerpat zkušenosti, aby mohli rozjet vlastní kemp v jejich domovském městě.