Ombudsman dětem a mládeži: Pomůžu vám, založil jsem pro vás web

Na http://deti.ochrance.cz najdou informace o tom, s jakými problémy jim ombudsman může pomoci a jak se na něj mohou obracet. Radu pro řešení určitých situací mohou návštěvníci webu čerpat i z popsaných dotazů a případů, kterými se už ombudsman zabýval. Ačkoli totiž Česká republika nemá přímo instituci dětského ombudsmana, ochranou práv dětí se v rámci své působnosti může zabývat i veřejný ochránce práv.Podle Hrazdílkové se až dosud na ombudsmana ročně obracelo přibližně 15 dětí a mladých lidí. "Z jejich dotazů bylo zřejmé, že si nejsou jisti, jestli se mohou na ombudsmana obrátit, když nejsou plnoletí. Jestli ombudsman může pomoci i jim. I děti a mladí lidé se stávají oběťmi porušování lidských práv a měli by vědět, že se mají kam obrátit, že ve své obraně nemusejí zůstat sami," vysvětlila motiv spuštění speciálního webu mluvčí ombudsmana.Varvařovského přivedla k myšlence vytvořit internetovou stránku právě snaha vysvětlit dětem a náctiletým, že i oni mají svá práva, která musí být respektována, a že v určitých situacích mohou u ombudsmana najít pomoc a zastání. Na http://deti.ochrance.cz ombudsman jednoduše a srozumitelně vysvětluje, co může a nemůže, jak se na něj mohou děti a náctiletí obracet, co se s jejich dotazem či žádostí o pomoc bude dít."Pokud ombudsman sám nebude moci v jejich záležitosti zasáhnout, poradí jim, jak by se jejich potíže daly řešit, na koho se mohou obrátit, vysvětlí jim, kdo má jaké pravomoci, aby jejich situaci změnil," řekla Hrazdílková.Děti a teenageři se podle mluvčí na veřejného ochránce práv nejčastěji obracejí v rodinně-právních věcech a s tím souvisejících záležitostech týkajících se činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí. "V těchto případech ombudsman vždy prověřuje postup odborů sociální péče o dítě a neplnoletým radí, co mohou samy dělat," řekla mluvčí kanceláře.Ani ne tak stížnosti, jako spíš dotazy, dostává ombudsman od dětí svěřených do ústavní výchovy. Podle mluvčí se děti ptají na svá práva a povinnosti, tedy na různá režimová opatření v zařízeních. "Ochránce ale od dětí a náctiletých dostává i dotazy či žádosti o radu směřující do jiných oblastí práva, například když je dítě účastníkem dědického řízení," přiblížila Hrazdílková. Ve vztahu ke státní správě se pak podle ní děti a náctiletí ptají na záležitosti týkající se školství, sociálních dávek, zaměstnanosti a zajímají je například i jejich práva související s ochranou spotřebitele.