Albrightová se nečekaně pustila do Havla, "vyčítá" mu jednu věc

"Já mám jedinou kritiku na adresu prezidenta Havla, a to jsem mu řekla i do očí, že nechtěl založit politickou stranu," uvedla Albrightová, která byla blízkou přítelkyní Havla. "Myslím si, že ta morální moc, kterou měl, se určitým způsobem rozptýlila, protože neexistovala jeho politická strana," dodala bývalá šéfka diplomacie v administrativě amerického prezidenta Billa Clintona.

Na "ohnivé" debaty o založení Havlovy strany zavzpomínal také český velvyslanec v Londýně a někdejší Havlův mluvčí Michael Žantovský, který stojí v čele pražské odbočky Aspenského institutu. "Někteří z nás se ho snažili přesvědčit, uvrtat do toho. Bylo velké množství jeho podporovatelů, kteří chtěli být nějakým způsobem organizovaní, jiní naopak nechtěli," přiblížil Žantovský.

Účastníci konference v sídle Senátu se však nevěnovali pouze událostem před více než 20 lety. Albrightová se vyjádřila například také k posilování extremistických stran v Evropě. Pražská rodačka se znepokojením sleduje nejen v Česku nedostatek úcty k Romům.

Krátce po smrti Václava Havla Albrightová v rozhovoru pro iHned.cz prohlásila: "Jsem moc smutná. Já jsem si nikdy nepředstavovala, netroufala jsem si pomyslet, že bych mohla být ne jen známá, ale přítelkyně někoho tak vzácného, jako byl Václav Havel. Já jsem jej předtím, před rokem 1989, osobně neznala. Ale od našeho prvního setkání v lednu 1990 jsme se za těch 21 let stali opravdu moc, moc dobrými přáteli."

Albrightová se narodila v pražské židovské rodině na Smíchově. Byla však pokřtěna a vychovávána jako katolička a o svém židovském původu se podle vlastních slov dozvěděla až poté, co Washington Post publikoval reportáž, v níž bylo vzpomenuto, že její prarodiče a několik příbuzných se stali oběťmi holocaustu.

Její otec Josef Korbel byl československý diplomat. Hned po Hitlerově okupaci zbytku Československa v březnu 1939 se mu podařilo i s celou rodinou odejít do Londýna, kde ve sklepním bytě zažili německé bombardování.

Po odchodu z funkce ministryně zahraničí USA (1997 - 2001) se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni Václava Havla ve funkci prezidenta ČR. V letech 2003–2005 byla ve vedení Newyorské burzy. V současnosti přednáší na Georgetown University, podílí se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a je předsedkyní Komise pro posílení práv chudých.

23. 10. 2012 se v Paláci knih Luxor konala autogramiáda její nové knihy Pražská zima. Akce se zúčastnilo několik aktivistů z občanského sdružení Přátelé Srbů na Kosovu, kteří svérázným způsobem protestovali proti roli M. Albrightové na bombardování Jugoslávie v roce 1999 letadly NATO bez mandátu OSN, proti tomu, že nic neudělala proti vyhnání Srbů z Chorvatska, nebo že osobně vydělala na privatizaci kosovských telekomunikací.