Známá ekonomka bez obalu: Češi se zasekli v 80. letech. A NATO? Mrtvé

"Když si francouzský prezident pustil pusu na špacír ohledně Severoatlantické aliance, která je prý podle něj ve stádiu mozkové smrti, na mnoho politiků to mělo vliv jak rudý hadr na býka. Prý jsou to slova „nebezpečná“. Nu – možná i nebezpečná jsou. Ale jak se s Macronem obyčejně neshodnu ani na tom, jestli je právě listopad či prosinec, v tomhle případě má pravdu. Byť jeho pohnutky k takovým soudům nejspíš nejsou moc šlechetné," uvedla na svém blogu ekonomka.

Tvrdí, že Macron spolu s blížícím se brexitem vidí své šance na získání politického, kulturního i ekonomického vlivu nad většinou kontinentu. K tomu se mu ale prý nehodí, aby Evropa byla začleněna do nějakých širších struktur. A rozbití NATO by mu údajně náramně vyhovovalo.

Tak jako tak ale podle ekonomky má pravdu. "

NATO už nefunguje. Aktuálně nás nikdo nechrání. Pravda je totiž taková, že NATO mělo smysl, když existovala Varšavská smlouva. Dvě světové zóny, dvě vojenská uskupení, jedna železná opona. Jedna se vymezovala proti druhé. Když se východní blok sesypal, padl NATU úhlavní nepřítel. A kde není společný nepřítel, tam není společné spojenectví," uvedla na blogu na idnes.cz.

Dobře to prý bylo vidět, když Donald Trump veřejně hodil některé členské země NATO přes palubu ještě předtím, než se stal prezidentem. Při své kampani prohlásil, že bude-li prezidentem, NATO nemusí automaticky přijít napadenému spojenci na pomoc. A tím myslel Pobaltí.

Právě na bezpodmínečné pomoci celé aliance jejímu napadenému členovi ale celé NATO stojí. A pokud nejsilnější hráč NATO, tedy USA, veřejně řekne, že závazky plynoucí z členství v NATO nemíní dodržovat, ekonomka se zamýšlí, jestli ještě existuje nějaké NATO.

Evropa by se měla nejvíce bát především Turecka a části Blízkého Východu, ze vzdálenějších zemí pak Číny. Jak ale ekonomka varuje, vymezit se proti těmto oblastem si netroufá. A proto se uklidňuje vymezováním proti Rusku.

"Vymezování se proti Rusku jako proti největšímu nepříteli je povedená Potěmkinova vesnice. Tedy ne že by Rusko bylo takový svatoušek – jenomže dneska už je příliš slabé na to, aby si z něj Západ mohl dělat nepřítele číslo jedna. Rusko má jen ropu, jejíž význam klesá, a armádu, která má tu největší slávu už za sebou," míní expertka.

"Evropští politici i evropská veřejnost, zejména pak u nás, jsou poněkud zastydlí v osmdesátých letech ve studené válce mezi USA a Ruskem. Stále řeší, kdo je a není ruský agent. Jenže Rusko je už jen stínem a parodií té původní velmoci. Studená válka skutečně stále existuje – ale Evropa dosud jaksi nepochopila, že tato nová studená válka má už nové aktéry: Totiž USA a Čínu," dodala.