Svátkem Tří králů končí Vánoce, konají se průvody i bohoslužby

V církevním kalendáři je šestý leden uveden jako slavnost Zjevení Páně, která připomíná i Ježíšův křest a zázrak, při němž proměnil vodu ve víno. V řadě měst se dnes konají tříkrálové průvody, bohoslužby či koncerty. Někteří lidé také v tento den tradičně odstrojují vánoční stromek a sklízejí vánoční dekorace.

V Praze vyjde Tříkrálový průvod od malostranského kostela svatého Tomáše v Josefské ulici. Začne požehnáním koledníkům. Poté jeho účastníci v čele s třemi králi na velbloudech zamíří přes Karlův most na Staroměstské náměstí, kde od 17:00 zazní Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby v podání Svatojakubského sboru a orchestru a se sólisty Národního divadla. Tříkrálový průvod projde i Brnem, Příbramí a dalšími městy. V poledne se koná pod pražským Karlovým mostem Tříkrálová plavba otužilců.

Šestý leden je spojen také s koledováním a žehnáním domů, kdy se na dveře píše svěcenou křídou nápis K+M+B. Nejde však o počáteční písmena jmen králů, ale o zkratku latinského nápisu Kristus žehnej tomuto domu - Christus mansionem benedicat. Tříkrálový svátek je příležitostí také pro pomoc potřebným. Už na Nový rok začali koledníci vybírat peníze pro tradiční Tříkrálovou sbírku, kterou pořádá Charita ČR, potrvá do 15. ledna.

Zatímco západním křesťanům dneškem vánoční období končí, pravoslavným křesťanům, kteří se řídí starším, východním juliánským kalendářem, Vánoce teprve začínají. V Česku se podle posledního sčítání lidu z roku 2021 přihlásilo k pravoslavné církvi přes 40.000 lidí. Pravoslavnou víru vyznávají i mnozí Ukrajinci, kteří loni uprchli do Česka před ruskou agresí. Podle odhadu ministerstva vnitra jich nyní v republice pobývá 355.000 až 390.000. Někteří ukrajinští věřící se ale rozhodli slavit Vánoce stejně jako většina Česka na konci prosince, aby se tím vymezili vůči ruské pravoslavné církvi, která válku na Ukrajině podporuje.