"Tikající bomba" klejicha na Moravě, varují experti před invazivní silně vonící bylinou

V teplých oblastech Čech a Moravy se v posledních letech objevuje invazní rostlina klejicha hedvábná, která představuje hrozbu pro původní druhy a může negativně ovlivnit charakter celých lokalit. Vilém Jurek, ochránce přírody specializující se na klejichu, nazývá tuto situaci "tikající bombou". Podle něj je situace na jižní Moravě ještě vážnější než v předchozím roce.

Na tuto znepokojující skutečnost upozornil Vilém Jurek, odborný terénní pracovník projektu LIFE SouthMoravia a LIFE Sub-pannonic, který spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody Onyx, jež projekt řídí. Vloni se tito odborníci již zabývali nebezpečím šíření klejichy hedvábné na moravských lokalitách a varovali před ním.

Invazní nepůvodní organismy vykazují schopnost rychlého šíření a kolonizace prostředí díky svým adaptabilním vlastnostem a absenci přirozených predátorů. Jejich agresivní expanze vytlačuje původní druhy a má významný dopad na strukturu a funkci ekosystémů, což v konečném důsledku může zcela změnit charakter postižených lokalit.

Tato představitelka Severoamerické flóry, dosahující výšky až metru a půl, se stala invazním druhem na evropském kontinentu, kde byla původně introdukována pro své estetické a medonosné vlastnosti.

Její rapidní expanzi umožňuje její vynikající schopnost rozšiřovat se prostřednictvím lehkých ochmýřených semen, z nichž jedna jediná rostlina produkuje přibližně 1500 kusů a mají potenciál klíčit i po pěti letech. Rovněž dokáže vegetativně expandovat pomocí svých podzemních oddenků, které mohou pronikat do hloubky až 1,5 metru. Tato invazní rostlina neúnavně vysílá výhony, jejichž hustota může dosáhnout až 30 kusů na metr čtvereční. V případě poškození rostlina produkuje bílé jedovaté mléko.

Tímto způsobem dokáže rychle kolonizovat různorodá stanoviště, včetně silničních a železničních násypů, luk, vinic, sadů a polí, a tím narušovat původní ekosystémy.

Podle výkladu odborníka je problém v tom, když klejicha hedvábná získá kontrolu nad různými oblastmi, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady a pole. Její schopnost rychlého šíření je způsobena jak snadným rozptylem lehkých ochmýřených semen, z nichž jedna rostlina vyprodukuje přibližně 1500 kusů a mohou klíčit až po pěti letech, tak i schopností vegetativního šíření pomocí oddenků.

Pomáhá jen herbicid, bohužel

„Místa s klejichou, která se v dobré víře letos pokosila bez použití herbicidu, na který v rámci projektu nejsou peníze, masivně zarůstají novými výmladky. Týden po seči nacházíme už 20centimetrové výhonky. Na řadě míst má klejicha téměř metr a jde to květu. Při prvních kontrolách jsme objevili nová ohniska, často od několika desítek metrů čtverečních až po hektarové plochy,“ upozornil Jurek.

Podle Jurka se situace kolem klejichy řeší nedostatečně a nesystematicky. Zatímco některé samosprávy jsou si vědomy vážnosti problému a spolupracují, mnoho zástupců je buď neinformovaných a považuje klejichu za běžný plevel, nebo problém zcela ignoruje. Jurek a další ochranáři se snaží zapojit více obcí do problematiky a upozornit je na nebezpečí, které klejicha představuje jako "tikající bomba".

„Abychom mohli říct, že se nějak posunuje, musí všechny subjekty táhnout za jeden provaz, vlastníci pozemků musí souhlasit se zásahy, kraj musí vyčlenit finance na likvidaci, obce a města musí reflektovat výskyt klejichy a být v součinnosti s krajským úřadem. V neposlední řadě musí orgán ochrany přírody v jedné sezoně naplánovat nárazový zásah, kdy se zlikvidují všechna ohniska,“ dodal Jurek.

„Od pohromy, se kterou bojují kolegové v Maďarsku, nás dělí zhruba dva až tři roky, kdy problém začne být teprve neudržitelný. Modelovým příkladem mohou být mandloňové sady v Hustopečích, které začnou masivně zarůstat porosty klejichy,“ varuje expert.

V rámci projektů LIFE se projekt ČSOP Onyx úspěšně vypořádal s klejichou v chráněných územích, konkrétně v přírodní památce Bílý kopec u Čejče a přírodní památce Kamenný vrch u Kurdějova. Bohužel, kvůli nedostatku finančních prostředků v rámci projektu nebylo možné zasáhnout další ohniska, a to má za následek jejich další šíření.