Čísla do eurovoleb: ANO 16, ČSSD 14. Kdo má šťastnou sedmičku?

Číslo 13, které je považováno naopak za nešťastné, obdrželo uskupení Fair-play - Hnutí na podporu dobrovolných hasičů. Do čela pomyslného startovního pořadí se letos s jedničkou dostala strana SNK Evropští demokraté, která by mohla zastoupení v Evropském parlamentu opět získat po pětileté přestávce.

Žádná ze sněmovních stran nezískala číslo, se kterým úspěšně kandidovala v minulých evropských volbách v roce 2009. ČSSD tehdy kandidovala pod číslem 33, ODS pod číslem čtyři, KSČM pod číslem 21 a KDU-ČSL měla dvojku.

Evropské volby probíhají ve všech 28 členských zemích více méně naráz. Jejich termín byl vypsán od čtvrtka do neděle 22. – 25. května 2014. Každá země si pak podle své volební tradice může vybrat, na který z těchto dní volby vypíše.

V České republice je zvykem volit v pátek a v sobotu, proto prezident Miloš Zeman vypsal volby na 23. a 24. května. Česko je tak jediná země evropské osmadvacítky, jejíž občané můžou jít k volbám během dvou dnů. Nejvíce zemí (21) bude mít volby v neděli, informuje Euractiv.cz.

Psali jsme: Eurovolby se blíží: Češi budou vybírat z rekordní nabídky Překvapení při eurovolbách? Favoritem je ANO, Úsvit na dně, útočí Paroubek  

České europoslance mohou volit občané ČR starší 18 let nebo občané ostatních členských zemí EU, pokud jsou přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice alespoň 45 dní. Právo být zvolen mají kromě českých občanů starších 21 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice.

Evropský parlament, jehož členy budeme na konci května vybírat, je jedinou přímo volenou institucí Evropské unie. V současnosti ho tvoří 766 europoslanců, po květnových volbách se toto číslo sníží na 751. Podle Lisabonské smlouvy se jejich počet již nesmí navýšit, a to ani v případě dalšího rozšíření EU.

Pravomoci Evropského parlamentu se s každou přijatou evropskou smlouvou rozšiřují. Nyní europoslanci společně s Radou (tedy vládami členských států) schvalují většinu evropských právních norem dále platných i pro členské státy a výrazně se podílí na vytvoření a kontrole evropského rozpočtu.