Chvaletice přišly o výjimku, věc se bude opět projednávat

Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje o výjimce z emisních limitů pro hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice a vrátilo záležitost úřadu, aby ji znovu projednal a opět rozhodl. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Pardubický kraj v létě vyhověl žádosti elektrárny Chvaletice o výjimku na budoucí evropské limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Úřad ale stanovil omezující podmínky. Elektrárna uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun.

Rozhodnutí kraje podle ministerstva obsahovalo vady věcné i procesní. Účastníci řízení podle resortu nedostali možnost vyjádřit se k dodatečným podkladům předloženým při řízení. Problémem byly také nedostatečné ekonomické podklady k opatřením týkajícím se oxidu dusíku. Nebylo z nich zcela zřejmé, jaké budou skutečné náklady na opatření a nebylo možné ověřit jejich správnost, informovala Roubíčková.

"Nešlo tedy nijak vyhodnotit ani prověřit, zda náklady přesahují přínosy pro životní prostředí," uvedla. Podle evropské směrnice je možné výjimku udělit pouze v případě, že je prokázáno, že náklady na dosažení limitů převyšují přínosy, které by opatření měla pro životní prostředí. "A ani ekonomické podklady ke rtuti nebyly dostatečné," doplnila.

Elektrárna podle ministerstva požádala o výjimku z limitu rtuti ve výši 25 mikrogramů na metr krychlový, aniž hodnotu dostatečně odůvodnila. "Jedním z problémů byla také délka udělené výjimky, jak pro oxidy dusíku, tak pro rtuť. Maximální délka výjimky je osm let a žadatel požadoval právě osm, což je hodnoceno v rámci řízení jako negativní hledisko. Provozovatel si zejména u rtuti ponechal až zbytečně dlouhou dobu na vyhodnocování stávajícího stavu a plánovaných opatření," dodala Roubíčková.

Rozhodnutí ministerstva ocenili zástupci ekologických organizací. "Provozovatelé elektrárny Chvaletice se snaží výjimku z nových emisních limitů protlačit silou, aniž by ve své žádosti vůbec řešili základní předpoklad, že by měli emise jedovatých a nebezpečných látek snižovat. U krajského úřadu jim tato strategie vyšla, protože tamní úředníci se již dlouho chovají jako továrna na razítka. Ministerstvo naopak splnilo excelentně svojí roli nezávislého odvolacího orgánu: jeho rozhodnutí má 59 stran, na kterých obsáhle rozebírá pochybení krajských úředníků a dává za pravdu našim námitkám," uvedl Jan Rovenský z Greenpeace ČR.

Podle generálního ředitel elektrárny Chvaletice Václava Matyse rozhodnutí ministerstva znamená, že krajský úřad nepochybil. "Ministerstvo pouze konstatovalo, že naše žádost měla některé nedostatky," uvedl v tiskové zprávě společnosti Sev.En. Podle něj se životní prostředí uvedením nových technologií v elektrárně zlepší, a to nejen na Pardubicku. "Výjimka nám pak poskytne čas na to, abychom našli cestu, jak splnit emisní limity, které dosud vůbec neplatily," dodal Matys.

Vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Vlasák se zatím s rozhodnutím ministerstva neseznámil. "Budeme je respektovat, je pro nás závazné. Na další rozhodnutí máme podle správního řádu 60 dnů, pokud bychom museli nařídit například ústní jednání, mohlo by to být i více," řekl ČTK Vlasák.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Související

krimi

Aktivisté vnikli do sídla Severní energetické, žádají konec těžby

Aktivisté z hnutí Limity jsme my pronikli dnes ráno do sídla těžařské společnosti Severní energetická v Mostě a na budovu vyvěsili transparent s nápisem Konec uhlí bez výjimek. Policie na místě zajistila 11 lidí, které převezla na mostecké obvodní oddělení pro podezření z přestupku. ČTK to řekla mluvčí policie Ludmila Světláková. Zásah před budovou těžaře skončil krátce po 10:00.
Ilustrační foto.

Chvaletická elektrárna nesplňuje emise a žádá výjimku. Greenpeace se bouří

Společnost Sev.en EC, která provozuje elektrárnu Chvaletice, se rozhodla požádat o výjimku pro emise oxidů dusíku a zbytkové rtuti. Ani po modernizaci dvou ze čtyř výrobních bloků by nesplňovala parametry průmyslových emisí platné od poloviny roku 2020 a většinu požadavků nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021. Další nevelké snižování těchto emisí by vyžadovalo neúměrně vysokou investici, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Ekologická organizace Greenpeace, která modernizaci elektrárny kritizuje, to považuje za skandální a chce se proti udělení výjimky bránit.

Více souvisejících

Severní energetická elektrárna Chvaletice Energetika Ministerstvo životního prostředí

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy