Exekutoři žádají stažení novely zákona, prý sníží vymahatelnost práva

Projednávané změny v exekucích sníží podle Exekutorské komory vymahatelnost práva. Vláda by měla předlohu ze Sněmovny stáhnout, nebo by ji měla dolní komora zamítnout, uvedla komora v dnešní tiskové zprávě. Poslanci podali k původní, už upravené novele, mnoho pozměňovacích návrhů. Podle komory často nejsou v souladu a bylo by lepší připravit zcela nový exekuční řád.

Ve hře je po únorovém druhém sněmovním čtení novely opět zavedení místní příslušnosti exekutorů. Poslanci navrhli například také omezení zabavování movitých věcí a v případě nižších dluhů uzákonění povinnosti umožnit dlužníkovi splátkový kalendář. Ústavně-právní výbor podpořil třeba hned dvě poslanecké úpravy, které míří na dluhy z minulosti. Podle komory vznikla vzhledem k množství navrhovaných úprav "zcela zmatečná situace".

"Obáváme se, že i kdyby byly přijaty některé zásadní pozměňovací návrhy, a naopak nebyly odsouhlaseny ty nejméně zdařilé, nemůže výsledný produkt nikterak přispět ke kultivaci právního řádu či odstranění největších vad systému," uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Výsledná podoba novely by podle něho ztížila život nejen věřitelům a exekutorům, ale také především dlužníkům.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila zákon při únorovém druhém čtení za drama, když Sněmovna schválí pravděpodobně úplné jiné znění, než sepsalo ministerstvo. Rozbor ale podle Benešová ukázal, že situaci kolem exekucí zlepší.

Komora kritizuje zejména možnost zastavení exekuce, pokud dlužník uhradí jistinu, snížení odměn exekutorů o třetinu, úpravy povinných záloh na exekuci a pravidelné rozesílání spisů poštou bez úhrady nákladů a bez ochrany osobních údajů. Dalším omezením mobiliárních exekucí by exekutoři podle komory ztratili mnohdy poslední možnost, jak peníze věřitelům vymoci. "Změny by nakonec měly největší negativní dopad na poctivé věřitele a zodpovědné členy našeho stavu," míní Mlynarčík.

Právní výbor už dřív vyškrtl z vládní novely ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení.

Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Někteří poslanci ale chtějí zálohu vyškrtnout, jiní omezit ji na určitý okruh pohledávek a dát věřiteli právo požádat o odpuštění zálohy.

Předloha zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Podle výborových úprav by tento princip v případě vícečetných exekucí neměl dopadat na ty pohledávky, které takzvaně čekají v pořadí.

Související

Ilustrační fotografie.

Exekutor chce po českém dlužníkovi v průměru téměř půl milionu korun

Průměrná částka bez penále, úroků a dalších poplatků, kterou po dlužníkovi vymáhá exekutor, přesáhla letos 488.500 korun. Za první pololetí se tak zvedla o více než 5600 korun. Polovina lidí v exekuci má splatit jistinu přes 148.000 korun. Na konci června mělo 683.239 zadlužených téměř 4,17 milionu exekucí. Vyplývá to z údajů Exekutorské komory ČR. 

Více souvisejících

Exekutorská komora Exekuce Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 46 minutami

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 7 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy