Při milostivém létu se 42 tisíc exekucí zbavilo 15 tisíc lidí, uvedli exekutoři

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15.000 lidí, exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. ČTK to dnes oznámila Exekutorská komora ČR.

Deník Shopaholičky

Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem, připojily se i některé banky či úvěrové společnosti. Koaliční politici už oznámili, že by se milostivé léto mohlo zopakovat.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich exekuční řízení uzavřelo. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít. Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712.000. Dnes komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v ČR aktuálně 6,37. "Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí," poukázala komora.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení rozhodně nebylo milostivé léto neúspěšné. "Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí a snížili tak svůj celkový dluh," komentoval výsledky ředitel institutu Radek Hábl.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Milostivé léto prosadili loni poslanci. Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného situaci zkomplikovalo třeba prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl. K výsledkům se oba vyjádří na dnešní tiskové konferenci.

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51.000 případů. "Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat," uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Exekutorská komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Autoři milostivého léta kritizují data, která k akci zveřejnili exekutoři

Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. "Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná," uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. "Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce," vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. "My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz," řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

"Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila," reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. "Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění," dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. "My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času," dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. "Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení," uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. "Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť," podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

milostivé léto Exekuce Exekutorská komora Marek Výborný (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy