Při milostivém létu se 42 tisíc exekucí zbavilo 15 tisíc lidí, uvedli exekutoři

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15.000 lidí, exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. ČTK to dnes oznámila Exekutorská komora ČR.

Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem, připojily se i některé banky či úvěrové společnosti. Koaliční politici už oznámili, že by se milostivé léto mohlo zopakovat.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich exekuční řízení uzavřelo. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít. Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712.000. Dnes komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v ČR aktuálně 6,37. "Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí," poukázala komora.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení rozhodně nebylo milostivé léto neúspěšné. "Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí a snížili tak svůj celkový dluh," komentoval výsledky ředitel institutu Radek Hábl.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Milostivé léto prosadili loni poslanci. Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného situaci zkomplikovalo třeba prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl. K výsledkům se oba vyjádří na dnešní tiskové konferenci.

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51.000 případů. "Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat," uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Exekutorská komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Autoři milostivého léta kritizují data, která k akci zveřejnili exekutoři

Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. "Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná," uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. "Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce," vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. "My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz," řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

"Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila," reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. "Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění," dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. "My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času," dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. "Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení," uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. "Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť," podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

Související

Ilustrační foto

Milostivé léto se opět vrátí? U poslanců dostalo zelenou

Vláda učinila další významný krok k pomoci lidem zatíženým exekucemi, v souladu se svým programovým prohlášením. Koaliční poslanci dnes ve třetím čtení podpořili tzv. daňové a správní Milostivé léto. Legislativou se nyní bude zabývat senát. Dva zákony z pera Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí navazují na akce Milostivé léto I a II, jejichž spoluautorem a popularizátorem je lidovec Marek Výborný. I díky jeho snaze se povedlo ukončit přes 61 tisíc exekucí. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo navrhuje obdobu milostivého léta na dluh na odvodech, projedná to vláda

Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od začátku července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Nový zákon s obdobou milostivého léta připravilo ministerstvo práce. Normu se chystá ve středu projednat vláda. 

Více souvisejících

milostivé léto Exekuce Exekutorská komora Marek Výborný (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 26 minutami

Jana Peterková

Vpád do síně pražského soudu už řeší i kriminálka. Peterková se nepoučila a šíří nesmysly dál

Jana Peterková po svém odsouzení zašla ještě dál, teď se považuje za občanku již neexistující ČSFR a proklamuje, že je Česká republika pouze korporát. Resort vnitra varuje před sektou, která tyto myšlenky má na svědomí. Antisemitismus, rasismus a antisystémové smýšlení u podobného spolku v USA, známého jako Suverénní občané, končí u závažných zločinů. 

Aktualizováno před 58 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Maia Sandu

Největší událost v historii Moldavska. Začal druhý summit Evropského politického společenství, dorazil Zelenskyj

Dnes se nedaleko moldavského hlavního města Kišiněv v MIMI Castle koná summit Evropského politického společenství (EPC). Začal v 9:00 středoevropského času. Loňský summit EPC proběhl ve stínu těžké energetické a bezpečností krize, ten letošní zase může Moldavanům otevřít dveře do Evropy. Dorazil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

před 1 hodinou

NASA

NASA uspořádala první fórum o UFO. Některé objekty neumíme vysvětlit, přiznala

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ve středu uspořádal první veřejné setkání na téma neidentifikovaných létajících objektů (UFO).  Uvedl to server BBC s tím, že na panelu zaznělo, že americké úřady prozkoumaly za desítky let zhruba 800 zpráv o neidentifikovaných létajících objektech a některé se dodnes nepovedlo vysvětlit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

pohonné hmoty

Pohonné hmoty začaly zdražovat, cena nafty po čtyřech měsících roste

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku začaly v uplynulém týdnu zdražovat. Cena nafty roste po čtyřech měsících, zatím ale jen velmi mírně. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 36,67 koruny za litr, tedy o 15 haléřů víc než před týdnem. O dva haléře na 31,06 Kč/l vzrostla za týden průměrná cena nafty. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Stanislav Kázecký

Moldavsko je vystaveno ruské propagandě, většina voličů si přeje proevropské směřování, říká velvyslanec Kázecký

Velvyslanec České republiky v Moldavsku Stanislav Kázecký v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ujistil o stabilní politické situaci v zemi. Rusové tady podle něj šíří svůj vliv zejména díky rozšířené znalosti ruštiny napříč moldavskou společností. Přesto je zřejmé, že proevropské směřování Kišiněva podporuje velká část společnosti, a to hlavně podle výsledků posledních prezidentských a parlamentních voleb.  

před 6 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Kosovo

USA trestají Kosovo kvůli zodpovědnosti za dění na severu země

USA neumožní účast Kosova v rámci vojenského cvičení Defender Europe 23. Washington tak trestá Prištinu za neuposlechnutí rad, aby zabránila zvyšování napětí na severu země, kde převážně žijí etničtí Srbové. Na místní úřady přesto byly po bojkotovaných volbách dosazeni albánští starostové. 

včera

Alois Hadamczik

MS se Čechům podle Hadamczika nepovedlo, hráči měli na víc. Čeká na Jalonenovu analýzu

Dalo se očekávat, že jeho hodnocení působení českého národního týmu na mistrovství světa nebude nijak pozitivní. Osmé místo je nejhorší v historii českého hokeje a podle šéfa Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Aloise Hadamczika měli čeští reprezentanti ve složení, v jakém byli, na víc. Postrádal bojovnost a kreativitu. Bude tak proto nyní čekat na analýzu, kterou mu má předložit kouč Kari Jalonen a na základě ní bude výkonný výbor ČSLH řešit budoucnost trenéra u národního týmu. 

včera

včera

Senát ČR

Senát: Summit NATO by mohl nabídnout harmonogram začlenění Ukrajiny. Dlužníkům na sociálních odvodech stát odpustí penále

Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

včera

Brazilský prezident si postěžoval papežovi na konflikt na Ukrajině

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva si dnes telefonoval s papežem Františkem. Hovořili spolu o válce na Ukrajině i ochraně životního prostředí. Uvedl to server US News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy