Při milostivém létu se 42 tisíc exekucí zbavilo 15 tisíc lidí, uvedli exekutoři

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15.000 lidí, exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. ČTK to dnes oznámila Exekutorská komora ČR.

Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem, připojily se i některé banky či úvěrové společnosti. Koaliční politici už oznámili, že by se milostivé léto mohlo zopakovat.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich exekuční řízení uzavřelo. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít. Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712.000. Dnes komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v ČR aktuálně 6,37. "Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí," poukázala komora.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení rozhodně nebylo milostivé léto neúspěšné. "Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí a snížili tak svůj celkový dluh," komentoval výsledky ředitel institutu Radek Hábl.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Milostivé léto prosadili loni poslanci. Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného situaci zkomplikovalo třeba prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl. K výsledkům se oba vyjádří na dnešní tiskové konferenci.

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51.000 případů. "Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat," uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Exekutorská komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Autoři milostivého léta kritizují data, která k akci zveřejnili exekutoři

Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. "Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná," uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. "Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce," vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. "My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz," řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

"Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila," reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. "Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění," dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. "My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času," dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. "Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení," uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. "Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť," podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

Související

Více souvisejících

milostivé léto Exekuce Exekutorská komora Marek Výborný (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Černobyl

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

před 1 hodinou

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru

Přípravy na záchrannou operaci pro dvanáctitunového keporkaka, který již téměř měsíc uvízl v mělkých a málo slaných vodách u německého ostrova Poel, vrcholí. Soukromá iniciativa financovaná dvěma bohatými mecenáři plánuje přepravit zvíře přezdívané Timmy na speciálním pontonu se vzduchovými polštáři čtyřicet kilometrů směrem do Severního moře, odkud by se keporkak mohl vrátit zpět do Atlantiku. 

před 3 hodinami

Cole Tomas Allen

„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu odhaluje mrazivé detaily o motivaci a plánech podezřelého jednatřicetiletého Colea Tomase Allena. Podle nejnovějších informací, které úřady získaly, si Allen vedl podrobný „manifest“, v němž jasně definoval své cíle. Dokument naznačuje, že jeho primárním záměrem bylo zasáhnout nejvyšší představitele administrativy Donalda Trumpa.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení

Evropští lídři v neděli vyjádřili své zděšení a odsoudili politické násilí v návaznosti na střelbu, ke které došlo během sobotního večera na výroční večeři Asociace zpravodajů Bílého domu ve Washingtonu. Útok, při kterém ozbrojenec pronikl bezpečnostním kontrolním stanovištěm a zahájil palbu, vyvolal v sále naprostý chaos a vynutil si evakuaci prezidenta Donalda Trumpa i všech přítomných hostů.

před 5 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje

Vyšetřování střelby na prestižní večeři Asociace zpravodajů Bílého domu (WHCA) nabírá na obrátkách. Úřadující generální prokurátor USA Todd Blanche potvrdil, že podle předběžných výsledků vyšetřování byl hlavním cílem útoku „pravděpodobně“ prezident Donald Trump a další vysoce postavení členové jeho administrativy. Podezřelý se podle prokurátora pokusil proniknout bezpečnostním perimetrem, ale díky rychlému zásahu se nedostal daleko.

před 6 hodinami

Černobyl, ilustrační fotografie.

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Mark Rutte a Andrej Babiš

Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy

Česká republika podle všeho ani v letošním roce nedosáhne na spojenecký závazek vynaložit dvě procenta HDP na obranu. Premiér Andrej Babiš v neděli na svém profilu na síti X uvedl, že podle nejnovějších dat ze Severoatlantické aliance bude uznaná výše výdajů činit pouze 1,78 procenta. Babiš se zároveň ohradil proti kritice své minulé vlády a upozornil, že dvě procenta nepředložil ani předchozí kabinet Petra Fialy.

před 9 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi

V televizním pořadu Partie Terezie Tománkové se střetli předseda Pirátů Zdeněk Hřib a lídr hnutí SPD Tomio Okamura. Předmětem jejich ostré diskuse byla energetická bezpečnost České republiky. Politici se zásadně neshodli na tom, jakým směrem by se měla česká energetika v budoucnu ubírat.

před 10 hodinami

Hosté a očití svědci prestižní večeře se schovávají před útočníkem

Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo

Hosté a očití svědci prestižní večeře korespondentů Bílého domu popsali dramatické okamžiky, kdy se slavnostní galavečer v hotelu Washington Hilton změnil v dějiště útoku. Mezi přítomnými byla řada známých novinářů, kteří museli bleskově hledat úkryt, zatímco se sálem šířil chaos a strach. Svět se nyní ptá, jak vůbec mohlo na takové akci dojít ke střelbě. Odpověď přináší reportéři webu BBC, podle nichž se ochranka při vstupu o bezpečnost příliš nezajímala.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Střelba na výroční večeři korespondentů Bílého domu

Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě

Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.

před 13 hodinami

Evakuace Donalda Trumpa

Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali

Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.

před 15 hodinami

včera

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu

Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého víkendu zlikvidovala v jižním Libanonu celkem 15 bojovníků hnutí Hizballáh. K těmto incidentům došlo navzdory faktu, že příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo nedávno prodlouženo o další tři týdny. Bezpečnostní situace v oblasti se tak opět vyostřuje a vyvolává obavy o stabilitu dohodnutého klidu zbraní.

včera

Viktor Orbán

Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu

Odcházející premiér Viktor Orbán oznámil zásadní změnu ve své politické dráze poté, co ve volbách získala strana Tisza dvoutřetinovou většinu. V sobotu odpoledne prostřednictvím videozáznamu informoval veřejnost o svém rozhodnutí vzdát se poslaneckého mandátu. Zdůraznil, že se nyní hodlá plně soustředit na práci v čele strany Fidesz a na její budoucí směřování.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

včera

40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa

Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy