Při milostivém létu se 42 tisíc exekucí zbavilo 15 tisíc lidí, uvedli exekutoři

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15.000 lidí, exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. ČTK to dnes oznámila Exekutorská komora ČR.

Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem, připojily se i některé banky či úvěrové společnosti. Koaliční politici už oznámili, že by se milostivé léto mohlo zopakovat.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich exekuční řízení uzavřelo. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít. Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712.000. Dnes komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v ČR aktuálně 6,37. "Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí," poukázala komora.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení rozhodně nebylo milostivé léto neúspěšné. "Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí a snížili tak svůj celkový dluh," komentoval výsledky ředitel institutu Radek Hábl.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Milostivé léto prosadili loni poslanci. Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného situaci zkomplikovalo třeba prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl. K výsledkům se oba vyjádří na dnešní tiskové konferenci.

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51.000 případů. "Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat," uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Exekutorská komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Autoři milostivého léta kritizují data, která k akci zveřejnili exekutoři

Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. "Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná," uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. "Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce," vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. "My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz," řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

"Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila," reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. "Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění," dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. "My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času," dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. "Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení," uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. "Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť," podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

Související

Více souvisejících

milostivé léto Exekuce Exekutorská komora Marek Výborný (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě

K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru

Prostřednictvím emotivního videa oznámil v pondělí konec hráčské kariéry fotbalový obránce a bývalý reprezentant Ondřej Čelůstka. Učinil tak v 35 letech a i navzdory tomu, že měl v posledních dnech dostat nabídku od prvoligového nováčka ze Zlína i od druholigového Artisu Brno. Nakonec ho fotbaloví fanoušci už na trávnících neuvidí, jelikož se tak Čelůstka rozhodl po doporučení lékařů.

včera

včera

Stanislav Šárský v seriálu Lajna.

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský

Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území

Západní spojenci v rámci NATO připravují přelomovou změnu ve své obranné strategii. Pokud by Rusko v příštích letech zaútočilo na členský stát aliance, NATO podle nové koncepce plánuje nejen okamžitou obranu, ale i protiútoky přímo na ruském území. O plánech hovořili evropští představitelé na bezpečnostní konferenci GLOBSEC a očekává se, že nové cíle budou schváleny na nadcházejícím summitu NATO.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

včera

Rubl, ilustrační foto

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

Ruská ekonomika, která poslední dva roky těžila z mobilizace všech dostupných zdrojů ve jménu války, začíná ztrácet dech. Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru varovala, že růst poháněný „volnými kapacitami“ je u konce – zásoby peněz, pracovní síly i průmyslových rezerv se totiž tenčí.

včera

Vendula Bechná

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

včera

včera

včera

Donald Trump

Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghtší dnes oznámil, že jeho země odmítá jakékoli jednání se Spojenými státy, dokud Izrael nepřestane s útoky na íránské cíle. Podle státní agentury IRNA řekl: „Američané chtějí vyjednávat a několikrát nám zaslali zprávy, ale jasně jsme řekli, že pro dialog není prostor, dokud [agrese] neskončí. Nemáme co jednat s Amerikou, která je partnerem tohoto zločinu.“

včera

Írán, ilustrační foto

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace

Američtí představitelé varují, že případné zaminování Hormuzského průlivu Íránem by mohlo paralyzovat lodní dopravu a ohrozit tisíce amerických vojáků v regionu. Teherán hrozí tímto krokem, pokud se USA zapojí do izraelských útoků. Zablokování klíčové trasy pro ropu a plyn by vyvolalo prudké globální otřesy. Podle expertů je Írán schopen stále způsobit velice rozsáhlé škody, a to i za cenu vlastního zničení.

včera

včera

Čína, ilustrační fotografie

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček

Čína posiluje partnerství s Íránem a prezentuje se jako globální protiváha Spojeným státům. V případě amerického útoku na Teherán by však její role zůstala omezená na rétoriku a diplomacii. Podle expertů nemá Peking vojenské kapacity ani vůli zasáhnout a jeho vliv na Blízkém východě naráží na vlastní hranice. Výsledkem je pozice, v níž Peking zůstává závislý na stabilitě zajišťované jinými, především Spojenými státy

včera

Dmitrij Peskov

Třetí kolo mírových rozhovorů. Peskov prozradil, v jaké je to fázi

Moskva a Kyjev se připravují na třetí kolo mírových rozhovorů, vyplývá to z vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruský prezident Vladimir Putin v týdnu řekl, že je připraven jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Není ale pravděpodobné, že by k jejich setkání došlo už příště. 

včera

včera

Kaja Kallasová

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

včera

Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz

Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy