Plicní věk? První výsledky měření ukazují potíže u 20 procent Čechů

Podle výsledků měření v republice zatím v kategorii od 18–25 let a 50–65 plicní věk odpovídal věku biologickému, horší to bylo ve věkové skupině 26–49 let, kde byly plíce v průměru o 5 let starší, než odpovídalo věkovému průměru změřených v této kategorii. Dosud se v Poradnách pro plicní věk proměřilo 987 zájemců. Poradny jsou lidem k dispozici postupně až ve 270 lékárnách v ČR.

„Nejhorší je zatím situace v Ústeckém kraji, kde jsme jako v jediném regionu objevili extrémně závažnou formu obstrukce u 3 lidí. Kromě těchto závažných případů mělo mírnější formu obstrukce 50 lidí,“ říká Mgr. Leona Štěpková z Alphega lékárny Medea v Hostomicích nad Bílinou na Ústecku. Celkem si v tomto kraji přišlo plíce zkontrolovat 168 obyvatel.

Podstatou vyšetření je měření rychlosti výdechu pomocí screeningového přístroje Vitalograph COPD-6. Výsledek každého vyšetřeného člověka lékárníci následně porovnají s normálními hodnotami zdravých osob. Na základě tohoto porovnání určí hypotetickou hodnotu tzv. plicního věku – tedy věku, kterému odpovídá funkce plic zjištěná během vyšetření.

Měření plicního věku začalo ve vybraných lékárnách v březnu tohoto roku. Za první tři měsíce přišla zjistit stáří a kondici plic necelá tisícovka zájemců. Největší zájem o měření měli obyvatelé Jihomoravského kraje, těch přišlo 296 a 11,5 % z nich mělo určitou formu plicní obstrukce. Pro srovnání v Ústeckém kraji obstrukcí trpí téměř 30 % změřených.

Nejlépe dopadli lidé v Jihočeském kraji, kde přístroj ukázal „zelené“ – tedy zcela normální hodnoty – u 93,5 % návštěvníků lékáren. Zbytek lidí měl pouze mírnou obstrukci.

„Potkali jsme se i se zajímavými případy, kdy nám došel na měření pán s diagnostikovaným CHOPN (chronická plicní nemoc), který nadýchal zcela normální hodnoty. Svěřil se nám, že se léčí alternativně, učí se například změně způsobu dýchání. Nejlepší výsledky měli sportovci,“ doplňuje Zora Zoubková ze znojemské Alphega lékárny.

Snahu zachytit ty, kteří nemají životně důležitý orgán v pořádku, vítá zástupce přednosty pro vědu a výzkum Fakultní nemocnice v Hradci Králové  Vladimír Koblížek.  „Farmaceuti jsou v řadě případů prvním kontaktem člověka se zdravotním systémem a jejich role při záchytu takových chorob je velmi důležitá. Ve Španělsku spustili podobné měření a lékárníci objevili CHOPN u 20 % těch, co se přišli změřit,“ řekl Vladimír Koblížek.

Nedobré výsledky v Ústeckém kraji jsou podle doktora Koblížka logické vzhledem ke stále trvajícímu znečištění ovzduší, které v oblasti bohužel panuje. „Nijak mne nepřekvapuje výrazně větší ochota žen se nechat preventivně prohlédnout, než je tomu u mužů – koresponduje to s mými zkušenostmi s jinými preventivními akcemi,“ dodává plicní lékař.

Lékárníci stanoví výsledky na základě analýzy jednovteřinové vitální kapacity a usilovně vydechnutého objemu. „Využít této akce by měli všichni, kdo překročili 40 let, dlouhodobě kašlou, pociťují dušnost, aktivní i pasivní kuřáci a lidé, kteří často přicházejí do styku s jemným prachem, či průmyslovými a automobilovými zplodinami. Měření trvá přibližně 10 minut, není nijak zatěžující a přinese první důležitou informaci, zda je vše v pořádku,“ dodává Zoubková.

Závažná onemocnění plic jsou na celém světě třetí nejčastější příčinou smrti, v České republice mají ročně na svědomí nejméně desetinu všech úmrtí. Včasný záchyt a moderní léčebná péče by pomohly tato hrozivá čísla zlepšit. Lidé příznaky často ignorují a nechají nemoc napáchat škody, které již nelze vrátit. Jenom u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) o své chorobě neví zhruba 450 000 Čechů, statisíce lidí netuší, že mají astma. Přestože se jim špatně dýchá, k lékaři nejdou. Podceňování nemoci se často ukazuje jako fatální.

Jenom na CHOPN v ČR ročně zemře přes 3 500 lidí, tedy o 70 % více než v posledních 10 letech. Měření plicního věku je screeningová metoda, která nestanovuje diagnózu ani nenahrazuje lékařské vyšetření. Jejím cílem je včasný záchyt nemocných a prevence závažných plicních chorob.