Rodiče nechávají děti nakazit neštovicemi, hrozí doživotní komplikace i vězení

Většina lidí neštovice prodělá v dětství ještě před nástupem do školy. Kdo je nechytne "sám od sebe", ten je často nakažen uměle svými rodiči. V zahraničí se dokonce pořádají takzvané neštovicové párty, na kterých si spolu hrají nemocné a zdravé děti, nebo se dokonce na vyžádání zasílají poštou předměty, který se nemocné díte dotýkalo nebo je mělo v puse. 

Poslední zmíněný případ je extrémní, přesto není nijak výjimečný. V takovém případě jde ale spíše než hazard se zdravím o hazard se zákonem. Takové praktiky totiž nejsou v mnoha zemích povoleny. V Česku navíc nejsou tak rozšíření, častěji se zde neštovice předávají na přímo, kdy rodiče vezmou své zdravé děti a nechají je uměle nakazit.

Z části je to kvůli mýtu, že nemoc lze chytit jen jednou za život, z části proto, neštovice v dospělosti mají obecně těžší průběh. Ne vždy si ale lidské tělo vytvoří imunitu proti neštovicím, a tak nikdy nelze vyloučit, že kdo už neštovice měl, nedostane je znovu.

Podle televize BBC jsou navíc neštovice mnohem závažnější onemocnění, než za jaké ho považujeme. Lidem, kteří je prodělali, totiž může způsobit doživotní komplikace. "Virus varicella zoster, který způsobuje neštovice, není nikdy zcela vyloučen z těla a může se vznítit u dospělých s oslabeným imunitním systémem. To způsobí vznik pásového oparu," vysvětluje vědeckotechnické oddělení BBC.

Opary obecně jsou pro lékaře záhadou a existuje mnoho lidí, kteří na ně trpí opakovaně. V případě pásového oparu je situace ještě horší, puchýře jsou větší, bolestivější, a těžko se jich zbavuje. Pokud jimi někdo trpí často a opakovaně, může za jejich vznik poděkovat právě neštovicím.

Existují ale i další důvody, proč lékaři doporučují nechat nemoci volný průběh. Podle studie "Varicella and its complications: a five-year retrospective analysis of hospitalized patients" se neštovice přenáší vzduchem a jejich nákaza přirozenou cestou má mírnější průběh, než v případě umělého nakažení.

Lékaři dodávají, že nákaza v nevětraném dětském pokoji při kontaktu s nemocným dítětem způsobuje, že infekční dávka je zbytečně příliš vysoká a nemoc má díky ní zbytečně těžší průběh.

Ten může nezřídka vyústit až v nutnost hospitalizace nakaženého dítěte na několik týdnů v nemocnici a pokud dětský organismus těžký průběh nemoci nezvládne, může dojít až k úmrtí. Svou roli na tom hraje i přístup některých rodičů, kteří díky tomu, že diagnózu dítěte znají, nenavštíví lékaře, dokud není pozdě. V takovém případě ale mají na krku vyšetřování kvůli zanedbání výchovy s následkem smrti.

Lékaři se proto většinou shodují, že by děti neměly být nemoci vystavovány uměle. Pokud k nákaze neštovicemi nedojde, existují i v dospělosti jiné metody, jak se nemoci vyhnout. Například očkováním, které už je v některých zemích plošné a povinné.