Požadavky odborů poškozují české zdravotnictví, vzkázal ministr Vojtěch

Požadavky odborů podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) poškozují české zdravotnictví. Navíc nectí uzavřenou dohodu se zdravotními pojišťovnami. Pro příští rok ji malé nemocnice, domácí a následná péče nepodepsaly, protože nebyly splněny jejich požadavky.

V roce 2020 půjde na péči z veřejného zdravotního pojištění rekordních 346 miliard korun. Odbory žádají, aby místo navrhovaných 19 miliard korun šlo do nemocnic 45 miliard. Peníze navíc chtějí vzít z rezerv zdravotních pojišťoven.

"Řešením není plošné navyšování platů a krátkozraké rozpouštění rezerv určených na horší časy, ale směřování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba a které identifikovali samotní zástupci jednotlivých segmentů při jednání se zdravotními pojišťovnami," uvedl ministr Adam Vojtěch v tiskové zprávě.

Při návštěvě Klatov pak Vojtěch ČTK řekl, že požadavky odborů odmítá. Dohodnutá úhradová vyhláška podle něj pro příští rok zajišťuje růst pro všechny segmenty. "Pro nás v tuto chvíli je úhradová vyhláška velmi dobrá, zajišťuje péči o pacienty. Naopak to, co říkají odbory, by vedlo ke kolapsu českého zdravotnictví, protože ony chtějí meziročně v zásadě rozpustit polovinu rezerv zdravotních pojišťoven," řekl. To by ale podle něj znamenalo, že v dalším roce by peníze chyběly a muselo by se buď propouštět nebo snižovat platy. "Toto je velmi neodpovědné, je to proti pacientům, proti českému zdravotnictví a já to zásadně odmítám," dodal.

Role ministerstva při stanovování částek, které půjdou na jednotlivé segmenty zdravotní péče, je podle jeho mluvčí Gabriely Štěpanyové pouze role aktivního moderátora. "Ministerstvo po celou dobu do tohoto zákonem nastaveného procesu stanovování úhrad, který je založen na dohodách jednotlivých segmentů zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami, pro příští rok nezasahovalo," uvedla.

Dohody potom ministerstvo promítne do úhradové vyhlášky, která podle ní "není direktiva, ale pouze právní nosič všech dohod, na kterých se shodlo samotné zdravotnictví". "Jakékoliv direktivní přidání peněz do úhradové vyhlášky ze strany ministerstva, které odbory požadují, by znamenalo porušení všech dohod a zahození poctivé práce, kterou jednotlivé segmenty odvedly. A to nikdy nedopustím," uvedl ministr.

Segmenty péče, které se s odbory při požadavcích spojily, tedy menší regionální nemocnice, nemocnice následné péče, charita a agentury domácí péče, podle něj nebyly schopné předložit pro jednání s pojišťovnami relevantní argumenty a měly nepřiměřené požadavky. Dodal, že úhrady domácí péči rostou nejrychleji ze všech ambulantních segmentů.

"Jakékoliv direktivní přidání peněz do úhradové vyhlášky ze strany ministerstva, které odbory požadují, by znamenalo porušení všech dohod a zahození poctivé práce, kterou jednotlivé segmenty odvedly. A to nikdy nedopustím,“ uvedl ministr @adamvojtechano. https://t.co/Q5JyMjPB7d

— Min. zdravotnictví (@ZdravkoOnline) August 29, 2019

Letos jde na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, meziročně o 20 miliard víc. Pro příští rok se počítá s dalšími 26 miliardami navíc. Od roku 2016 stouply úhrady nemocnicím o více než 38 miliard. Platy sester a lékařů se podle ministerstva vyrovnaly průměru Evropské unie. V roce 2019 průměrná odměna lékařů činila 84.000 korun a odměna sester 43.000 korun. Sestry navíc podle ministerstva přestávají ze zdravotnictví odcházet.

Související

Více souvisejících

Adam Vojtěch (ANO) Odbory Zdravotnictví nemocnice

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 43 minutami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy