Jak Česko zvládlo koronavirus? Počty zemřelých hovoří jasně

Server iROZHLAS informoval, že zatím nemá k dispozici oficiální data, ale že už požádal resort vnitra o poskytnutí výpisu z evidence obyvatel. Nejaktuálnější data, která publikuje Český statistický úřad (ČSÚ), končí sedmnáctým týdnem, což je konec dubna.

Evidence obyvatel ale umožňuje Ministerstvu vnitra (MVČR) mít rychlejší, byť méně přesnou informaci o počtu úmrtí, jelikož mu je matriky a nemocnice zpravidla hlásí v časovém horizontu tří dnů, byť mají ze zákona  minimálně 30denní lhůtu.

Součty se mohou mírně lišit, a to ze dvou důvodů. Zaprvé české úřady neevidují cizince, a tudíž do celkového počtu zemřelých vstupují i lidé, kteří zemřeli v Česku, ale nežijí v něm. Zadruhé v některých případech se vedou spory o přesné datum úmrtí, a tam pak musí zasáhnout soud. 

Tak jako tak lze směle prohlásit, že nemoc-19 se v celkovém počtu zemřelých projevila v Česku jako méně smrtelná než klasická sezónní chřipka nebo prázdninová vedra v roce 2018. Češi si vedli během epidemie velice dobře, a to nejen ve srovnání s nejvíce postiženým Švédskem nebo Belgií, nýbrž i relativně srovnatelným Rakouskem.

"Ačkoli v malém měřítku, i v Česku data ukazují typický průběh úmrtnosti na covid tak, jak byl pozorován v ostatních zemích včetně těch nejvíce zasažených: počty obětí byly vysoce koncentrované do časového období trvajícího přibližně jeden měsíc, pak úmrtnost klesá. V Česku již je v podstatě na normálu,“ vyjádřila se k nejnovějším údajům demografka Vysoké školy ekonomické Markéta Pechholdová.

"Tento časový průběh může souviset jak se zavedením karantén, tak s určitými biologickými vlastnostmi viru, který při prvním průchodu populací rychle usmrtí citlivé jedince a zbytek populace se lépe zotaví, nebo dokonce imunizuje. Počty zemřelých je potřeba nadále monitorovat, nyní především v souvislosti s uvolňováním a pozorovanými nárůsty dynamiky šíření s sousedních zemích," dovysvětlila.

Celkový počet úmrtí bez zjištění příčin a odchylky od dlouhodobého průměru, tedy nadúmrtí, je podle vědců spolehlivým měřítkem, na základě něhož lze vyvozovat odborné závěry v případě smrtících epidemií. Sama definice toho, co znamená zemřít na covid-19 nebo s ním, se v čase i prostoru liší, přičemž počet úmrtí zůstává na stejném území a ve stejném čase spíše dlouhodobě stabilní. 

Ve srovnání s oficiálními statistikami se u úmrtí na covid-19 mohou projevit i špatně diagnostikovaní pacienti a nepřímá úmrtí, jež mají příčinu v tom, že se lidé buď bojí jít k lékaři, anebo zdravotnictví nefunguje tak, jak má. Analýza BBC z minulého týdne například uvádí, že globální počet obětí nového koronaviru tvoří nejméně 570 tisíc, zatímco oficiální statistiky hovoří o čísle nižším než půl milionu.