Chystá se druhá část chytré karantény

Projekt má především propojit informační systémy laboratoří a hygienických stanic a umožnit lepší řízení testování a rychlejší izolaci kontaktů nakažených v karanténě.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se současná strategie mění z plošných opatření na lokální zásahy. Klíčová je podle něj rychlost. "Je to i o odpovědnosti každého z nás a využití technologií, které jsou dnes k dispozici," doplnil ministr.

Využití dat z mobilů nebo od pondělí z platebních karet od bank je podle vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurilly dobrovolná, nakažený s tím dává souhlas. Aplikaci eRouška, která je od pondělí dostupná i pro mobilní telefony s operačním systém iOS, si stáhlo 180.000 lidí. Aplikace data nikam neposílá, jen si pamatuje další mobily s nainstalovanou eRouškou a na vyžádání hygieniků je může majitel telefonu odeslat. Svoji polohu v aplikaci Mapy.cz sdílí podle Dzurilly téměř 1,2 milionu lidí.

Základem boje s epidemií bylo i před spuštěním chytré karantény podle Hlavní hygieničky ČR Jarmily Rážové epidemiologické šetření, tedy rozhovor pracovníka hygieny s nakaženým k odhalení místa, kde se nakazil a jeho kontaktů. Jeho součástí může být i vzpomínková mapa vytvořená po souhlasu z dat mobilního telefonu. "Teď není problém si vzpomenout, s kým jsme se potkali cestou do práce a z práce. Ve chvíli kdy uvolníme opatření, bude tento nástroj více používán a více užitečný," doplnila Rážová. Na rozdíl od sdílení dat z mobilů je rozhovor s hygienikem ze zákona povinný, lidé musí říct, s kým se setkali.

Cílem projektu je do tří dnů odhalit možné rizikové kontakty každého nakaženého, ty poslat do karantény a za několik dní, kdy bude možné virus testem odhalit, je otestovat.

Podle náměstka ministra zdravotnictví a šéfa řídícího týmu chytré karantény Romana Prymuly je přínosem i sdílení dat v reálném čase. "Data se denně analyzují, každý den ráno si říkáme, kde vzniká nějaké potenciální ohnisko. V tuto chvíli to jsou dominantně velká města a dílčí epidemie vznikají v pohraničí s Německem," řekl Prymula.

Systém zastřešující 80 softwarů z laboratoří a 14 různých systémů krajských hygienických stanic sdílí data online a podle Prymuly umožní například řídit kapacity pro testování.

Testovat by se nově měli lidé i preventivně, například chroničtí pacienti nebo pracovníci lůžkových zařízení sociálních služeb, kteří jsou dosud testováni jen rychlotestem na protilátky a nově se mají podobit testu PCR z výtěru z nosohltanu.