Dárcovství krve v době koronaviru. Neopodstatněné obavy přetrvávají

Světový den dárců krve se připomíná 14. června. V Česku pravidelně daruje krev asi 230.000 lidí, podle odborníků je jich potřeba víc. Optimálně asi o 150.000.

"Spotřeba transfuzních přípravků významně poklesla, a tak se nám podařilo vypořádat se s úbytkem dárců," řekl ČTK primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek. Situace se podle něj lišila, v malých nemocnicích spotřeba poklesla výrazně, v Krči jen o 12 procent. Na původních počtech dárců před epidemií koronaviru transfuzní stanice podle Turka ještě není. "Může to být i tím, že vysokoškolští studenti, kteří u nás představují významnou skupinu dárců, asi nejsou v Praze," dodal.

Dokonce zvýšený zájem dárců zaznamenal v březnu a dubnu Ústav hematologie a krevní transfuze. "Měli jsme vyšší počet odběrů plné krve a přicházel větší počet prvodárců. Počet požadavků o transfuzní přípravky byl v prvním období nižší," sdělila ČTK vedoucí Aferetického oddělení ÚHKT Zdeňka Gašová.

Lidé mají podle lékařů stále neopodstatněné obavy přijít do nemocnice. "Nebojte se darovat krev, žádné riziko vám nehrozí a pacienti ji nutně potřebují. Krve je stále nedostatek, prosím neváhejte a přijďte," vyzvala stávající i nové dárce primářka Fakultního transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Daniela Dušková. Dárci krve podle ní nehrozí při odběru riziko nákazy žádnou nemocí. Nemocnice má podle ní v registru téměř 10.000 dárců, což její potřeby pokrývá. "Ale nedostává se krve pro naše smluvní partnery, kterým transfuzní přípravky dodáváme, třeba FN Motol," dodala.

Například Fakultní nemocnice Královské Vinohrady má podle mluvčí Terezy Romanové zázemí i v mimopražských odběrových centrech, takže se jí podařilo epidemii přestát bez výraznějšího poklesu.

Už před prvním nakaženým v ČR transfuzní stanice odmítaly dárce, kteří se v poslední době vrátili z Itálie nebo Číny. Návštěva exotické země, kde se vyskytují i jiné infekční nemoci, znamená odložení darování i běžně, ze zemí s malárií až o půl roku.

Podle informací Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) nebudou kvůli výskytu západonilské horečky do října darovat lidé, kteří se vrátí z Bulharska, Kypru, Maďarska, Severní Makedonie, Rumunska, Řecka, Srbska, Turecka, ale také severoitalských regionů Emilia Romana, Piemont, Lombardie, Veneto a Friuli, kde navíc v Evropě začala pandemie nového typu koronaviru. Kvůli nemoci je zatím omezeno i cestování, některé země na své území nepouštějí lidi bez negativního testu. Češi budou moci vyjet do většiny zemí Evropy od pondělí.

Transfuzní stanice také odebírají krevní plazmu lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali. Pomáhá vyléčit další nakažené. "K dnešnímu dni jsme za necelý měsíc odebrali rekonvalescentní plazmu již od 93 dobrovolných dárců," řekla ČTK mluvčí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jitka Zinke. Plazmu pacientů odebírá také VFN nebo ÚHKT.

Dárce krve má ze zákona nárok v den odběru na volno z práce a za každý odběr si mohou o 3000 korun snížit základ daně. Za jejich bezplatnou pomoc jim přispívají i všechny zdravotní pojišťovny. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vyplatila loni téměř 44.000 pojištěnců přes 42,6 milionu korun. Druhá největší, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, jim loni přispěla na vitaminy nebo zdravotní procedury 7,3 milionu korun. Loni příspěvek čerpalo téměř 6000 jejích klientů.