Data o úmrtích na covid má smysl zveřejňovat až týden zpětně, navrhuje Dušek

Data o počtu úmrtí na covid-19 má podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška smysl zveřejňovat zhruba po třech dnech až týdnu. V reálném čase podle něj údaje nejsou dostatečně přesné a jejich pozdější korekce vyvolávají u veřejnosti představy, že se statistiky zpětně mění. Dušek to dnes řekl v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce.

Minulý týden vzbudil pozornost Duškův výrok na sněmovním zdravotnickém výboru, že by rád "vysílání čísla o mortalitě vypnul". Hrozilo by ale podle něj "rozpoutání mediálního pekla". Dušek dnes ČT řekl, že tehdejší vyjádření nedomyslel. Trvá však na tom, že denní zveřejňování informací o úmrtí na covid-19 velký smysl nemá. "V reálném čase se údaj o zemřelém nedostane ani v obecné době do centrálních statistik," vysvětlil Dušek.

Statistici tak podle něj zveřejní číslo, které se ale několik dalších dní doplňuje. "Protože přicházejí listy o prohlídce zemřelých mimo nemocnice, zprávy o výsledcích pitev a podobně. Samozřejmě v laických čtenářích to musí vyvolávat dojem, že se statistiky x dní zpátky mění," dodal.

V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Dušek řekl, že u covidu-19 by stačilo počkat na dohlášení všech listů o prohlídce zemřelých tři, čtyři nebo pět dní. "Bude to aspoň trochu úplné," podotkl. V ČT zmínil jako časový odstup pro zveřejňování i týden, upozornil ale, že nemá mandát to měnit. "Je to věc, kterou by mělo rozhodnout ministerstvo zdravotnictví v nějakém oficiálním komunikačním plánu," dodal Dušek.

Data o mortalitě podle něj nelze nikde v Evropě a kultivovaném světě tajit a nikdo o to ani neusiluje. "Reportuje se mortalita na všechny typy nemocí, ale zpětně, aby byla data validovaná," uvedl. Česko, ale i Evropa a celý svět se podle něj musejí zamyslet nad komunikačním plánem, jak podobná data sdělovat.

Související

Více souvisejících

Ladislav Dušek Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy