Koronavirus v Česku stagnuje nebo mírně klesá, v okolních zemích je situace opačná

Stále je ale podle něj viru v populaci velmi mnoho. Z testovaných kvůli příznakům je pozitivní jeden člověk ze tří, v nejvíce zatížených regionech je relativní pozitivita těchto testů i 40 procent.

Od konce února se počty nově zachycených případů pohybují v pracovní dny v průměru kolem 9000. Podle Duška mohou být reálné počty nakažených, kteří nemají příznaky nebo nejdou na testy, dvakrát až třikrát vyšší.

"Virus si udržuje v populaci neskutečně vysokou prevalenční nálož. Je velká pravděpodobnost, že potkáte nakaženého i v běžném životě," uvedl. V pracovních dnech laboratoře většinou vyhodnotí mezi 20.000 až 25.000 PCR testy.

Vinu na tom, že na rozdíl od předchozích dvou jarních období počty případů dál neklesají, mají podle Duška subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Od původní wuchanské varianty, která měla reprodukční číslo kolem tří, byla každá další varianta, která v ČR postupně převážila, zhruba 1,5krát nakažlivější. Po původní přišla alfa, beta, delta a začátkem letošního roku omikron. Nakažlivostí se tak jeho současné subvarianty dají srovnávat řádově třeba se spalničkami, které mají základní reprodukční číslo 16.

"Kvůli obrovské nakažlivosti by omikron zatlačil na zdravotní systém víc než delta, kdybychom nebyli proočkováni," uvedl. Ochrana před nákazou řádově měsíce po očkování klesá zhruba ke 30 procentům, proti těžkému průběhu u lidí nad 65 let je ale více než 80 procent.

Mezi okolními zeměmi je Česko se současným vývojem epidemie spíš výjimkou, počty případů tam rostou. "Doufám, že takto zůstaneme a nebudeme následovat Německo, kde dochází k eskalaci. Podobně i další evropské země," dodal Dušek. Podíl opakovaných infekcí na denních záchytech je podle něj dlouhodobě kolem 16 procent.

ÚZIS eviduje také pozitivní mezi uprchlíky z Ukrajiny. Podle Duška jsou počty stabilní a nijak se nevymykají běžné populaci. Nejvíc případů bylo zaznamenáno v Praze a Jihomoravském kraji, kde také pobývá nejvyšší počet migrantů. Častěji než ostatní nakažení nekončí s těžkými průběhy covidu-19 v nemocnicích.

Další zlepšení vývoje epidemie by mělo podle Duška přinést teplejší počasí. "Jak se zlomí teď významně počasí, změní se i chování lidí, tak se s největší pravděpodobností dostaneme do sezony, kdy bude od toho covidu na chvilku pokoj," dodal. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ale doplnil, že jednou z predikcí německého Kochova institutu je i příchod mimořádné vlny epidemie v létě.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.