Každý pátý Čech je duševně nemocný. Stát chce vyklidit léčebny

Podle průzkumu trpí nějakým duševním onemocněním každý pátý Čech. Celospolečenské náklady se odhadují na více než 100 miliard korun ročně, duševní nemoci patří k nejčastějším důvodům přiznání invalidního důchodu.

Na tento strategický dokument pro roky 2020 až 2030 je navázáno i financování projektů z evropských fondů. Rozdělí se podle něj zhruba miliarda korun. ČR se v něm zavazuje přesunout z nemocnic do komunity dlouhodobé pacienty s převahou sociálních potřeb, kterých je zhruba 30 procent. V roce 2017 bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zhruba 38.000 hospitalizací v psychiatrických nemocnicích, někteří pacienti se vraceli opakovaně. Pro dospělé bylo asi 8900 lůžek.

Péči i po přesunu pacientů z nemocnic zajišťují takzvaná centra duševního zdraví. Jde o týmy složené z lékaře psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka a zdravotní sestry, které mohou o pacienta pečovat v ambulanci nebo u něj doma. Center už funguje 17, provoz je zatím hrazený většinou z evropských fondů. Do konce letošního roku jich má podle plánu být 30.

Hlavním cílem plánu je zajistit udržitelné financování z veřejného zdravotního pojištění a nastavit ho i pro zdravotní i sociální část týmů a péči pro děti, lidi s demencí, se závislostí a pro pacienty v ochranném léčení.

Peníze budou třeba také na transformaci psychiatrických nemocnic, ve kterých budou postupně ubývat lůžka a zařízení se mají stát přívětivějšími pro pacienty. Podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se budou například snižovat počty nemocných na jednom pokoji a vznikat dalších sociální zařízení.

Potřebná je podle plánu také změna legislativy, která prozatím s centry duševního zdraví nepočítá. Upravit by se měla i pravidla pro používání omezujících prostředků a režimových opatření v psychiatrických nemocnicích. Ta kritizovala Světová zdravotnická organizace, která do Česka poslala i své školitele, i pacienti.

Plán zmiňuje také rozvoj pacientských organizací a vzdělávání pacientů v oblasti práv a možností sociální podpory. Vytvořit by se měla také metodika pro výzkum a hodnocení služeb v oblasti duševního zdraví. Zaměřit se je podle dokumentu třeba i na zdravé lidi. "Národní akční plán duševního zdraví zakotvuje efektivní podporu duševního zdraví obecné populace, čímž doplňuje významný aspekt prevence a časné intervence," uvádí dokument.