Počet lidí s duševním onemocnění neklesá, pomůže jim i nový web

Vědci z ústavu už dříve zjistili, že v souvislosti s koronavirem a restriktivními opatřeními loni v květnu v ČR přibylo dospělých, u kterých se objevilo duševní onemocnění, a to na téměř 30 procent. V roce 2017 to bylo asi 20 procent. Poslední výzkum z listopadu ukázal, že duševních nemocí neubývá, odborníci naopak upozorňují na další možné zhoršení. ČTK to dnes řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Cílem nového webu je vybavit veřejnost znalostmi a schopnostmi, které lidem umožní efektivně pečovat o své duševní zdraví a posilovat svoji psychickou odolnost.

Tým odborníků z NUDZ se výskytu duševních onemocnění v populaci věnuje dlouhodobě. Průřezovou studii na vzorku přes 3000 dospělých Čechů udělal v roce 2017, poté loni v květnu, tedy po prvním takzvaném lockdownu, a poslední studii na podzim. "Zdá se, že oproti první vlně pandemie covidu-19 došlo v poslední době ještě k mírnému nárůstu a duševní onemocnění nyní prožívá každý třetí dospělý," uvedl Petr Winkler z NUDZ. Podle něj je vidět zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky, tedy mají například výrazně nižší příjmy nebo přišli o práci.

Podle dat NUDZ stoupl oproti době před pandemií výskyt deprese a riziko sebevražednosti trojnásobně a výskyt úzkostných poruch dvojnásobně.

Existující terapeutické služby nemají podle odborníků dostatečnou kapacitu, už minulý rok na jaře byly přetížené krizové linky. "Z výzkumu dopadů koronaviru na telefonických krizových linkách jasně vyplynula narůstající potřeba psychické podpory a krizové pomoci u široké veřejnosti," uvedl Štěpán Vymětal z ministerstva vnitra.

Normální fungování bylo podle mluvčího NUDZ omezeno také v psychiatrických nemocnicích. Nárůst duševních problémů se také zatím nedaří plně ošetřit u dětí a dospívajících, podobně tomu je u jiných skupin obyvatel, jako jsou zdravotníci nebo učitelé.

"Pedagogičtí pracovníci jsou v současné situaci ve velkém tlaku a zátěži. Potřebují podporu v sebepéči a ve zvyšování vlastní odolnosti. Jen tak budou schopni podpořit zvládání stresu a nepohody na straně dětí," popsala Klára Šimáčková Laurenčíková z ministerstva zdravotnictví.

Podle garanta Systému Psychosociální Intervenční Služby (SPIS) Lukáše Humpla jsou značnému a dlouhodobému psychickému zatížení vystaveni také zdravotničtí pracovníci. "Kromě rizika vlastního onemocnění se musejí vyrovnávat s nebývalým nárůstem poskytované péče, změnami v organizaci práce, přesčasy a dalšími faktory. A to vše při skutečnosti, že jsou sami partnery, rodiči a musejí významně omezovat naplňování svých osobních potřeb," upozornil Humpl.