Nemocnice mají dle Vojtěcha na zvýšení testovací kapacity čas do konce září

Testů by mělo být podle něho celkem nejméně 15.000 denně, což je zhruba dvojnásobek nynější maximální kapacity.

Vojtěch očekává, že potřebné přístroje budou stát miliony až nižší desítky milionů korun. "Bude to spíš otázka personálních kapacit, které budou muset ředitelé vyčlenit a zajistit, aby mohly testovací kapacitu zvládnout," řekl ministr. Do konce týdne by mělo být podle něj zřejmé, kde mají testovací kapacity být. Ředitelé těchto zdravotnických zařízení po schůzce uvedli, že do pátku mají dodat ministerstvu propočty nákladů.

Pod ministerstvo spadá osm fakultních nemocnic po republice a další dvě nemocnice v Praze. Resort řídí také specializovaná zařízení.

"Jasně jsme definovali požadavky na vytvoření páteřní sítě laboratoří a na ně navázaných odběrových míst," řekl Vojtěch. Tento týden chce představit Národní testovací strategii, z níž by se mělo vycházet. Nyní testuje stovka laboratoří, většina je soukromých. Systém podle Vojtěcha nefunguje vždy stoprocentně. "Procesy nefungují tak rychle, jak bychom si představovali," dodal.

Zatímco nová vládní rada pro zdravotní rizika se bude zabývat koncepčními záležitostmi, samotné řízení takzvané chytré karantény pro vyhledávání nakažených lidí bude mít na starosti tým pod vedením hlavní hygieničky Jarmily Rážové. Vojtěch uvedl, že systém funguje o mnoho lépe než po zavedení na jaře, ale nikoli ideálně. Řídící tým by měl záležitost řešit.

"Proces od indikace pacienta přes odebrání vzorku po testování a sdělení výsledku a epidemiologické šetření v rámci krajských hygienických stanic a trasování kontaktů musí fungovat co možná nejrychleji bez blokací a překážek," řekl Vojtěch. Podobně se vyjádřila i Rážová. "Lokálních ohnisek může být více a my musíme být připraveni na to je rychle řešit," uvedla.

Řídící tým působí na ministerstvu zdravotnictví, zapojena je do něj opět armáda. O projektu chytré karantény vyjadřovali v poslední době pochyby opoziční i vládní politici.