Odbory chtějí pro nemocnice 45 miliard, ministr Vojtěch požadavek odmítl

Do nemocnic by podle odborů a dalších organizací sdružených v tzv. krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví mělo jít příští rok 45 miliard korun. Chybí podle nich finance na platy i rozvoj nemocnic. Pojišťovny s ministerstvem se dohodly na 19 miliardách, což je meziročně asi o pět procent navíc.

"Plošné navyšování platů není řešením," soudí ministr Adam Vojtěch (za ANO)

Veřejné zdravotní pojištění, z nějž je hrazena péče, bude mít příští rok podle odhadů k dispozici 346 miliard korun. Podle těchto organizací nejsou peníze rozděleny správně. Chtějí proto více na platy zdravotníků, fungování menších nemocnic nebo dlouhodobou a domácí péči, která je podle nich tak podfinancovaná, že nepokrývá ani personální náklady.

Peníze navíc se podle nich dají najít na rezervních účtech zdravotních pojišťoven. Ty mají podle zákona povinnost mít peníze na zajištění necelých čtyř dnů péče o své pojištěnce. Podle pojišťoven, ale i ministerstva je ale třeba tvořit rezervy pro případnou ekonomickou krizi, kdy nebude tak vysoký výběr zdravotního pojistného. Změny v úhradové vyhlášce může ministerstvo udělat do pátku 30. srpna.

"Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Nemocnice podle ní dluží dodavatelům přes miliardu korun, zdražily také energie. "Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty a práce není bezpečná pro zaměstnance," dodala.

Organizace se podle Žitníkové snaží marně dohodnout schůzku s premiérem. Další kroky budou proto záležet na reakci politiků. "Další kroky budou následovat podle toho, jak se zachová politická reprezentace. Nemůžeme vyloučit téměř nic," dodala. S peticí žádající "zajištění kvalitní péče pro pacienty a perspektivu pro zaměstnance" budou objíždět Česku. První akci plánují na 9. září v Orlové, kde se tamní nemocnice dostala do finančních problémů.

Ministr jejich požadavky již dříve označil za "lobbing". Všechny segmenty zdravotní péče měly podle něj v první polovině roku možnost vyjednat si podmínky úhrad pro příští rok při jednání se zdravotními pojišťovnami, které péči u nich objednávají. "Řešením není plošné navyšování platů a krátkozraké rozpouštění rezerv určených na horší časy, ale směřování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba a které identifikovali samotní zástupci jednotlivých segmentů při jednání se zdravotními pojišťovnami," sdělil ČTK dnes ministr.

Zdravotnictví se daří jako nikdy dřív. Letos jde na zdravotní péči, tedy za pacienty 320 miliard korun, to je o 20 miliard korun víc než předchozí rok. V příštím roce to bude dokonce téměř 26 miliard korun navíc! Peníze na zdravotní péči pro české občany rostou. pic.twitter.com/HoWgp0IcRd

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) August 29, 2019

Tlak odborů odmítá i Koalice soukromých lékařů a Svaz soukromých gynekologů.

Součástí "štábu" je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.

Související

Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Více souvisejících

Zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) nemocnice Odbory mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy