Roztroušená skleróza straší Čechy. Začíná v 31 letech

Příčina tohoto chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému zatím nebyla odhalena, včasná a správná léčba ale může pacientům podle lékařů zachránit i 30 let aktivního života. Pacientům pomáhají i moderní léky, takzvaná biologická léčba, která je finančně náročná. Zdravotní pojišťovny proto přísně kontrolují, jestli je předepisována jen těm pacientům, jimž prokazatelně pomůže, vyplývá ze zjištění ČTK.

Data do registru zasílá 15 center, která se na léčbu nemoci specializují. "Téměř 75 procent pacientů do 65 let je práceschopných a pracuje na plný nebo částečný úvazek. Třetina je v invalidním důchodu. V roce 2018 porodilo 149 pacientek s roztroušenou sklerózou," uvádí závěrečná zpráva registru za loňský rok.

Rozdíl v práceschopnosti podle odborníků často znamená právě typ nasazené léčby. Většina pacientů s biologickou léčbou pracuje, bez sociální podpory státu se přitom obejde přes 56 procent pacientů a jen čtvrtina těch bez ní.

Biologické léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Biologická léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu.

Roztroušená skleróza patří mezi diagnózy, na které je v Česku možno předepisovat léčebné konopí. Poslanci projednávají novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by ho umožnila pacientům hradit z pojištění z 90 procent. Většina pacientů ho má na chronickou bolest, na níž nezabírají jiné léky. Předepisuje ho asi 70 vybraných lékařů.

Zásadní pro kvalitu života pacientů je kromě správné léčby také cvičení, které zpomaluje postup nemoci. Mezi příznaky patří problémy s pohyblivostí, ztuhlost, únava nebo ztráta citlivosti. Na projektech, které pacientům mají pomoci s cvičením nebo rehabilitací, pracují od pátku účastnící pražského medicínského hackatonu.

Typickým příznakem tohoto chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava a bolesti i deprese. Rizikovými faktory jsou kromě genetické dispozice také kouření, nedostatek vitamínu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí.