V Česku vystupňoval problém s nedostatkem psychoterapeutů

Psychoterapii ve zdravotnictví mohou poskytovat kliničtí psychologové a psychiatři nebo lékaři, kteří si doplní vzdělání v psychoterapii. Počty těchto odborníků jsou podle Juraje Rektora z Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně nedostatečné a problém se dlouhodobě neřešil.

"Malé kapacity v klinicko-psychologické péči jsou dlouhodobé. Trvají řadu let, kdy se stále rozšiřuje agenda, co musí kliničtí psychologové dělat. Ale tempo rozšiřování sítě služeb o nové samostatné ordinace klinických psychologů, které by se věnovaly jak vyšetřování, tak psychoterapii, neodpovídá požadavkům populace," řekl ČTK Jan Bažant z Asociace klinických psychologů ČR.

V době koronavirové epidemie se přitom více lidí potýká s psychickými obtížemi. Studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) na více než 3000 dospělých v Česku ukázala, že letos stoupl výskyt duševních poruch proti roku 2017 z 20 na více než 30 procent. Počet lidí s depresí a sebevražednými myšlenkami vzrostl třikrát, s úzkostnými poruchami na dvojnásobek. Prokázané potíže přitom významně souvisely s obavami o zdraví či živobytí kvůli pandemii.

Situací se proto zabývala i Rada vlády pro duševní zdraví a na základě její výzvy nyní některé zdravotní pojišťovny připravily programy na podporu psychosociální péče. Kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která má asi 5,9 milionu klientů, bude lidem, kteří potřebují psychosociální pomoc, přispívat i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) se zhruba 1,3 milionu klientů. Podle mluvčí Elenky Mazurové se nyní tvoří seznam odborníků, kteří poskytnou své služby pojištěncům. "Podmínky a výši příspěvku z fondu prevence zveřejníme v průběhu ledna," napsala ČTK Mazurová.

Podle odborníků ale toto není dlouhodobé řešení. Jednou z cest je zvýšit počet psychoterapeutů. Kvůli legislativním komplikacím je podle Rektora už čtyři a půl roku zastavena možnost, aby si lékaři udělali atestaci z psychoterapie. "To je neúnosná situace. Jsou tu desítky lidí, kteří jsou vycvičeni a nemají možnost završit svoje vzdělání," řekl ČTK Rektor. Podobné komplikace podle Bažanta byly i u klinických psychologů. "Vzdělávání klinických psychologů se podařilo v loňském roce odblokovat a tento rok už zase probíhají atestace v psychoterapii," uvedl Bažant.

Kromě toho je podle odborníků také potřeba nastavit pravidla pro poskytování psychoterapie. Ta v současnosti existují jen ve zdravotnictví, kdy je ze zdravotního pojištění hrazena například individuální, rodinná nebo skupinová psychoterapie. Řada psychologů či terapeutů ale poskytuje své služby mimo zdravotnictví, má živnostenský list a klienti jejich služby musí platit. V takovém případě se jedná o poskytování psychologického poradenství, ale nemělo by se mluvit o psychoterapii. Podle Bažanta je toto pro veřejnost matoucí. Odborníci se proto shodují na tom, že je potřeba dát této péči, která existuje rovněž v sociální oblasti a ve školství, řád a srozumitelně oddělit psychoterapii od další psychosociální péče.

Problém vnímá i ministerstvo zdravotnictví. K síti péče hrazené ze zdravotního pojištění vznikla na VZP pracovní skupina, která za účasti Asociace klinických psychologů (a dalších odborných společností, pozn. ČTK) a zástupců ministerstva zdravotnictví nastaví optimální rozložení sítě a zajištění dostupnosti klinicko-psychologické a psychoterapeutické péče ve všech segmentech, tedy v ambulantním sektoru, lůžkových zařízeních a nových multidisciplinárních službách, napsala ČTK Peterová.

VZP má v současnosti smlouvu na proplácení péče s 1172 pracovišti, které poskytují psychoterapii ve zdravotnictví. Za poslední tři roky se jejich počet zvýšil o 164. Největší tuzemská pojišťovna odhaduje, že letos na tuto péči vynaloží zhruba 413 milionů korun. Na nedávné konferenci České asociace pro psychoterapii zaznělo, že mimo systém hrazený ze zdravotního pojištění funguje asi 1200 psychoterapeutů, kteří pečují asi o 40.000 lidí. Tito klienti vynaloží ze svých peněz na psychoterapii asi půl miliardy korun ročně.