Lobbista Janoušek prozradil, kde bral peníze a na čem zbohatl

Janoušek se v rozhovoru pro časopis Reflex rozpovídal o své podnikatelské minulosti. Předem upozorňuje, že nikdy nepáchal žádnou trestnou činnost a v prostředí, v němž žije, se cítí úspěšný. "Od prvního ročníku na gymnáziu začátkem osmdesátých let jsem půlku svého volného času strávil na kurtech. Jako učitel tenisu jsem si udělal spoustu kontaktů. Ještě mi nebylo osmnáct let, a už jsem byl hodně obchodně zdatný," popisuje lobbista své začátky.

Bohatnout začal díky Němcům, který u nás za komunismu kupovali obrazy německých malířů. Díky výhodnému měnovému kurzu chodil do starožitnictví a hledal pro ně určité věci, díky čemuž se také naučil německy. Po revoluci začal lobbista obchodovat jsem s nemovitostmi formou spekulativních nákupů a prodeje pro určitou klientelu.

"Vila v Braníku stála v roce 1988 půl miliónu korun, v roce 1990 už pět miliónů a o tři roky později deset. Měl jsem štěstí, že jsem měl v té době přístup k prostředkům," uvádí Janoušek na příkladu. Prostředky sehnal skrze Němce, kteří peníze dali do společného podnikání.

"Z těch Němců, jimž jsem sháněl starožitnosti, se posléze stali mí první obchodní partneři. Tak jsem se rozvíjel a rozvíjel a bohatl a bohatl. Pak přišla malá privatizace, kdy se kupovaly hospody a jiné provozovny. No a nakonec jsme vyhráli výběrové řízení na provozování kina Blaník," uvedl v Reflexu.

Po třech letech provozování Blaníku znal všechny herce, politiky a podnikatele, podobně i magistrátní úředníky, a posléze zjistil, že má know-how na to, jakým směrem se bude v Česku obchod vyvíjet. "Své obchodní partnery jsem navigoval určitým směrem, a když se měli dobře oni, měl jsem se dobře i já. Tak to zůstalo dodnes," tvrdí.

Nyní k němu přicházejí lidé, kteří potřebují vědět, jestli je nějaký byznys výhodný a jaká je jeho cena. I nadále ale kupuje a prodává firmy. "To byl hlavní základ mého zbohatnutí. Vy se mě můžete zeptat, které firmy, ale já je neřeknu, protože cokoli, co řeknu, je předmětem perzekuce," dodal Janoušek.

"Dvacetiletý kluk se rozkoukává a přemýšlí, co by dělal, ale já tyhle věci měl vyřešené už v patnácti. Někdo v tu dobu zná sousedy a dva kamarády z ulice, já už věděl, kde se prodávají obrazy, kde valuty, kde rakety a jakému doktoru zavolat, když bolí koleno. To dnes vypadá úplně normálně, ale v tu dobu to byl poklad. Taky jsem věděl, který německý obchodník má rád umění, kdo tu chce investovat nebo si jen najít ženu," odkrývá tajemství svého úspěchu.