Vojevůdce na rentgenu v táborské nemocnici. Udělala 3D snímky lebky Jana Žižky

Jde o pravděpodobný pozůstatek po Janu Žižkovi, ale s definitivní platností prý nikdo nemůže prohlásit, že jde skutečně o lebku slavné historické postavy. "Těžko bych si troufal říci nějakou procentuální pravděpodobnost. Antropolog Emanuel Vlček, který se Janem Žižkou velmi zabýval, to podkládal statistickým důkazem dvou zranění na lebce," řekl dnes novinářům ředitel husitského muzea Jakub Smrčka.

V 80. letech 20. století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález detailně prozkoumán odbornými pracovníky z oboru soudního lékařství, geologie, antropologie a makromolekulární chemie. Nejprůkaznější výsledky však přinesla tehdy ojedinělá paleosérologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřily muži, jemuž bylo ve chvíli smrti 61–65 let. Tento výsledek přesně korespondoval s datem Žižkova narození kolem roku 1360 a datem úmrtí v roce 1424.

Horní část lebky (kalvu) v těchto dnech vystavuje husitské muzeum. Proto využilo možnosti vytvořit 3D snímky, které by mohly vést k dalším objevům. "Budeme se snažit apelovat na antropology, aby se výzkumu věnovali. I když jsme si vědomi toho, že mnoho nového se zjistit nedá. Nicméně uvidíme, co jim ta digitální data řeknou," uvedl.

"(Tomografie) je to nejmodernější zobrazení, které dnešní přístroje zvládnou," uvedl primář radiodiagnostického oddělení táborské nemocnice Gábor Gyüre. Dodal, že mezi pořízením snímků člověka a Žižkovy lebky nevidí žádný velký rozdíl.