Dodržujete zvyky? Na Štědrý den žádná hospoda a sprostá slova

Umělý vánoční stromeček má letos doma 36 procent Čechů. K sváteční večeři si kapra dají dvě třetiny lidí (67 pct), bramborový salát ale podstatně více (89 procent). Dvě procenta lidí nemají žádný vánoční stromeček, ukázal průzkum GfK České Vánoce ve statistice.

Ženy v průměru dodržují sedm zvyků, muži o jeden méně. Mezi kraji se drží nejméně zvyků v Pardubickém a Královéhradeckém, naopak nejvíce v Karlovarském a Olomouckém, dodala.

Půst na Štědrý den dodržuje téměř třetina Čechů. Kapří šupinu, jako symbol udržení peněž, si schovává více než polovina lidí. Více než 40 procent lidí je pověrčivá a nevěší na 24. prosince prádlo, nechodí do hospody a nehraje karty.

"Pokud nadejde ta kouzelná chvíle jít ke stromečku, tak se v 70 procentech případů svoláváme zvonečkem. Někteří lidé si u stromečku rádi zazpívají koledy. Koledy častěji zpívají ženy (54 procent) než muži (33 procent)," dodala Lenka Harmon ze společnosti GfK.Z živých vánočních stromků dávají lidé přednost smrčku (19 procent), borovici (15 procent) a jedli (14 procent). Více než polovina lidí zdobí vánoční strom klasickými skleněnými ozdobami. Cukroví peče doma 61 procent lidí.

Štědrý den v minulosti?

Na Štědrý den se nesmělo chodit do hospody ani hrát karty, nesmělo se nadávat a klít (ani při úleku). Kdo se celý den postil, uviděl večer zlaté prasátko. Je to zvyk z pohanských dob, kdy se slavil zimní slunovrat a jeho symbolem bylo slunce a zlaté prase. Hospodyně zadělaly těsto na chleby a vdolky. Kopistím (nástroj na mísení těsta) pak pomazaly ovocné stromy, aby dobře rodili a rukama od mouky pohladily plané stromky, aby začaly plodit, informuje spektrumzdravi.cz.

O Štědrém dni se nesmělo prát, aby se nepřivolala do domu smůla. Čištění chlévů na Štědrý den by zase přineslo kulhání dobytka. Pometlem se vyčistila pec od popela a chlapci potom po pometlu přeběhli, aby se v noci nepočůrávali. Dopis milovanému, napsaný na Štědrý den, znamenal budoucí rozchod. Odpoledne se začal zdobit vánoční stromeček. Kdo v předvečer vstoupil bosou nohou na sekyru, toho neměly v příštím roce bolet nohy. Hospodář před večeří obalil ovocné stromy slámou a zatřepal s nimi, aby se včas probudily ze zimního spánku.

Co vás čeká?

Na stůl se postavilo sedm hrnečků dnem vzhůru. Pod každý se položil nějaký symbol, např. peníz (bohatství), hlína (smrt), obrázek (stane se rodičem) a ty se pak odkrývali. Jeden hrnek byl prázdný a kdo jej otočil, ten vypustil bídu.

Sfoukávala se svíce a podle směru kouře se určovala budoucnost. Když kouř stoupal vzhůru, měl by být dotyčný další rok zdravý. Kouř směřující do kouta nebo k peci znamenal, že má zůstat doma a komu šel kouř dveřmi, ten měl odejít z domova.

Když se v místnosti náhle rozsvítilo, sledovali se stíny. Čí stín neměl hlavu, ten měl do roka zemřít. Dívky chodily o půlnoci na řeku prosekávat led. Na vodní hladině mohly spatřit svoji budoucnost.