Boj o zámek Opočno: Restituční kauza Colloredo-Mansfeldové obnovena

Soudce hradeckého soudu Igor Pařízek uvedl, že ve svém rozhodnutí senát hradeckého soudu vycházel ze závazného právního názoru Ústavního soudu. "Žalobkyně předkládá dva nové důkazy, o kterých v původním řízení nevěděla, a které prokazují židovský původ jejího otce a její babičky," uvedl Pařízek.

Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Tomáš Nahodil dnes řekl, že rozhodnutí krajského soudu bylo posledním kamínkem v mozaice, který byl potřeba k tomu, aby proběhlo opětovné projednání restituční kauzy. "Novými důkazy prokazujeme poslední z podmínek, která je nutná pro restituci opočenského zámku. To znamená částečně židovský původ, respektive rasovou persekuci rodiny Collloredo-Mansfeldů," řekl Nahodil.

Právní zástupce památkářů Miloš Hošek dnes naopak novinářům řekl, že majetek byl konfiskován po právu a měl by zůstat státu. Hošek připustil, že památkáři ve věci zřejmě podají dovolání. "Předpokládám, že musíme využít všechny procesní nástroje, které právní řád umožňuje," řekl Hošek.

Okresní soud v Rychnově kývl na obnovu řízení loni v říjnu. Soudce Ondřej Rott tehdy uvedl, že obnova řízení byla povolena, protože Ústavní soud dospěl k závěru, že listiny, které žalobkyně předložila, by jí mohly přinést příznivější rozhodnutí ve věci. Soudy v Rychnově, Hradci Králové i Nejvyšší soud obnovu řízení dříve zamítly, ale Ústavní soud loni v březnu stížnosti, kterou podala Colloredo-Mansfeldová, vyhověl.

Dědička se obnovy řízení domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazoval, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.

O pomezním hradu Opočno se píše již v Kosmově kronice k roku 1068. Pravděpodobně zde stálo při staré obchodní stezce slavníkovské hradiště, na jehož místě byl v 1. polovině 14. století postaven panský gotický hrad, který v roce 1425 pobořili sirotci. Jeho ruiny upravili Trčkové z Lípy. Vilém Trčka nechal v letech 1552 - 1567 hrad přestavět na velkolepý renesanční zámek. Po roce 1600 byl areál doplněn jednopatrovým letohrádkem, kaplí a míčovnou.

V roce 1636 získali panství Colloredové. Po požáru koncem 17. století došlo v roce 1716 k barokním stavebním úpravám podle projektu G. B. Alliprandiho. V roce 1813 proběhlo na zámku jednání představitelů protinapoleonské koalice.