Zámek Opočno. Co jste netušili o renesanční perle v podhůří Orlických hor

Počátky osídlení zdejšího kraje sahají již do prehistorických dob. Podle archeologických nálezů se zde lidé usadili již ve 3. tisíciletí př. n. l. Mezi četné doklady lidské aktivity patří nálezy z období kultury se šňůrovou keramikou či lužické kultury.

Novou fázi vývoje osídlení Opočna i celého okolního kraje zahájilo slovanské období. Na to později navázala konsolidace českého knížectví. Podle Kosmovy kroniky byly severovýchodní Čechy součástí panství Slavníkovců, jejichž centrum leželo na hradišti v Libici nad Cidlinou. K ochraně svých statků vybudovali Slavníkovci řadu raně středověkých hradů, například Hradec nad Labem, dnešní Hradec Králové a možná i Opočno.

Brzy po ovládnutí Čech Přemyslovci zmiňuje Kosmas Hradec a čtyři další raně středověké hrady v této oblasti. První písemná zmínka o Opočně jako hradišti, pod jehož ochranu utekli odbojníci sněmu na Dobeníně, se vztahuje k roku 1068. Počátky raně středověkého sídla je tak možné datovat do 11. století.

Dalším záznamem potvrzujícím existenci Opočna je Vyšehradská listina vydaná knížetem Soběslavem I. v roce 1130, v níž kníže Soběslav daroval plat z Opočna Vyšehradské kapitule. Zdá se, že Opočno mělo důležitou roli pro organizaci knížecí správy v této části přemyslovského panství.

Celkově jsou zmínky o Opočně pro celé období raného středověku a počátku vrcholného středověku nepočetné. Další zpráva pochází až z první poloviny 14. století. Prvním doloženým majitelem hradu byl v roce 1359 Mutina z rodu pánů z Dobrušky a později z Opočna, což byla jedna z rodových větví Drslaviců. Někdy na počátku 14. století tak v místech starého raně středověkého hradiště vznikl gotický hrad. Z jeho podoby se však dodnes dochovalo pramálo. V prostorách zámeckých sklepů si lze udělat představu o rozměrech původních hradních příkopů. Ze samotné architektury však nezbylo téměř nic. Výjimkou jsou některé suterénní prostory a okrouhlá věž s arkýřem vložená do východního svahu, jež doznala silných přestaveb v renesanci. Její původní funkce není jasná. Předpokládalo se, že se jedná o studniční věž, ze které byl hrad zásobován vodou. Druhou možností je její čistě obranná funkce.

Během 2. poloviny 14. století se začali majitelé na hradě často střídat. Patřili mezi na například Sezema z Dobrušky, Půta z Častolovic či Jan Krušina z Lichtenburka, později z Opočna. V období husitských bouří se jako držitel Opočna uvádí Jan Městecký z Opočna. Ten byl nejprve husitou, později ale přešel na opačnou stranu. Hrad, ať už vypadal jakkoliv, měl jistě hodnotné obranné kvality. Vypovídá o tom fakt, že v roce 1421 se o jeho dobytí neúspěšně pokoušel Jan Žižka, o rok později, bylo Opočno neúspěšně obleženo husity pod vedením Zikmunda Korybutoviče. Teprve až v roce 1425 byl hrad dobyt a pobořen sirotky jako odveta za vyslání nájemného vraha proti Janu Žižkovi.

V dalších letech se pobořený, ale stále udržovaný hrad dostával do majetků různých pánů, mezi nimiž byli i králové Ladislav Pohrobek či Jiří z Poděbrad a Kunštátu. Až na konci 15. století získal hrad Opočno rod Trčků z Lípy.

Trčkové z Lípy nejdříve starý gotický hrad pouze udržovali a částečně upravovali na pohodlnější sídlo. Zvrat přišel až po polovině 16. století. V roce 1551 se Vilém Trčka z Lípy zúčastnil cesty českých pánů do Itálie u příležitosti volby císaře Maxmiliána II. Po návratu z této cesty si Vilém zvolil Opočno jako hlavní rezidenční sídlo. Okouzlen italskou renesancí pak začal s přestavbou hradu v reprezentativní renesanční zámek.

V roce 1602 byla Janem Rudolfem Trčkou založena obdélná renesanční zahrada a započata stavba letohrádku a později došlo k přístavbě míčovny, která překlenula městský příkop. V roce 1635 však bylo vlastnictví Opočna rodem Trčků ukončeno císařskou konfiskací ve spojitosti se Jana Rudolfa Adama Erdmana v Chebu, který byl straníkem Albrechta z Valdštejna.

Panství následně přešlo do majetku rodu Colloredo z Wallsee, později Colloredo-Mansfeld, kteří vlastnili zámek od roku 1635 až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Ani vnější i vnitřní barokní úpravy či interiérové retuše z 19. a počátku 20. století nezatřely původní tvář a krásu renesančního zámku Trčků z Lípy a zámek je tak dodnes dokladem zlaté éry za jejich panování.