Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Kdy byl hrad založen?

Dle Kroniky české Václava Hájka z Libočan byla stavba královského hradu započata přesně před 675 lety, tedy dne 10. června 1348. Výstavbu měl tehdy slavnostně zahájit sám panovník Karel IV. a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, ovšem dle názoru některých historiků se oba muži v daný čas nenacházeli na území Čech, a tak by se tedy této významné události nemohli zúčastnit. Jako jiný termín začátku výstavby hradu se nabízí již rok 1346. Všeobecně nicméně mezi odborníky převažuje konstatování, že hrad byl skutečně založen v červnu roku 1348.

Proč nechal Karel IV. hrad postavit?

Původním záměrem Karla IV. bylo vybudování reprezentativního královského sídla, během výstavby se však rozhodlo, že by měl hrad sloužit i jako jakási královská pokladnice pro uložení a ochraňování korunovačních klenotů a vzácných relikvií, tedy ostatků svatých. Tato myšlenka se začala v hlavě Karla IV. rodit po jeho korunovaci říšským císařem. Na hradě totiž neměly být opatrovány pouze české korunovační klenoty, ale i ty říšské. Klenoty se skutečně na hradě nacházely, a to (s jejich občasnými odvozy, např. v dobách korunovací) až do počátku 17. století.

Jak vznikl název hradu?

Hrad ve svém názvu ukrývá jméno svého zakladatele, krále Karla IV. Název Karlštejn je německého původu a dal by se přeložit jako „Karlův kámen“ či přeneseně „Karlův skalní hrad“. Sám Karel IV. ostatně zmínil roku 1357 v zakládací listině karlštejnské kapituly, že hrad „jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla.“ 

Někdy v první polovině 19. století se hradu začalo říkat také Karlův Týn, což byl počeštěný tvar německého Karlstein.

Mohly na Karlštejn ženy?

Že ženy měly na hrad Karlštejn zakázaný vstup, to je dlouho tradovaný mýtus. Osoby ženského pohlaví do objektu vstoupit mohly a dokonce zde pobývaly poměrně často. Ovšem na jedno místo na Karlštejně pro ně skutečně platil zákaz vstupu, a to do Velké věže, kde se střežily korunovační klenoty a relikvie. V již zmíněné zakládací listině karlštejnské kapituly z roku 1357 se doslova píše, že „jest zakázáno se ženami ve Velké věži léhati a spávati!“

Kdy vznikla současná podoba hradu?

Dnešní podoba hradu se od té původní středověké liší. Hrad byl zpočátku poměrně jednoduchou stavbou s jednou věží, postupem času přibyly i věže další. Realizací stavby, která probíhala mezi lety 1348 až 1365, byl pověřen Matyáš z Arrasu, významný architekt, stavitel a kameník francouzského původu, který kromě Karlštejna postavil i chrám svatého Víta a podílel se na projektování několika dalších pražských kostelů. Někdy v polovině 16. století se původně gotický hrad přestavěl v renesančním stylu, který se projevil zejména na architektuře Velké věže a purkrabství. Během třicetileté války ztrácel hrad na svém významu a již nepatřil králům, ale českým královnám. Konec třicetileté války znamenal pro Karlštejn zkázu – hrad dobyli a poničili Švédové. Od té doby hrad chátral. 

V dobách romantismu a národního obrození se tehdy polorozpadlý Karlštejn stal cílem umělců, kteří v něm hledali inspiraci pro svá díla, romantickou kulisu a odkaz dávných slavných časů českých dějin. Pokusy o záchranu hradu probíhaly od počátku 19. století, k rozsáhlé rekonstrukci došlo však až v letech 1887 až 1905, a to pod vedením význačného architekta a restaurátora německého původu Josefa Mockera. Tehdy vznikla na starých základech vlastně romantická novostavba v historizujícím stylu, který prakticky nerespektoval původní gotické a renesanční stavební fáze. Tento přístup odporující zásadám památkové péče býval mnohdy ostře kritizován, vnímá se však i jako specifický odkaz architektonických trendů dané doby.