Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Dne 10. června 1348, tedy před 675 lety, se slavnostně započalo se stavbou Karlštejna. Dnes hrad patří mezi nejnavštěvovanější české památky a známý je i za hranicemi naší země. Obestřen je mnohými otázkami a mýty.

Kdy byl hrad založen?

Dle Kroniky české Václava Hájka z Libočan byla stavba královského hradu započata přesně před 675 lety, tedy dne 10. června 1348. Výstavbu měl tehdy slavnostně zahájit sám panovník Karel IV. a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, ovšem dle názoru některých historiků se oba muži v daný čas nenacházeli na území Čech, a tak by se tedy této významné události nemohli zúčastnit. Jako jiný termín začátku výstavby hradu se nabízí již rok 1346. Všeobecně nicméně mezi odborníky převažuje konstatování, že hrad byl skutečně založen v červnu roku 1348.

Proč nechal Karel IV. hrad postavit?

Původním záměrem Karla IV. bylo vybudování reprezentativního královského sídla, během výstavby se však rozhodlo, že by měl hrad sloužit i jako jakási královská pokladnice pro uložení a ochraňování korunovačních klenotů a vzácných relikvií, tedy ostatků svatých. Tato myšlenka se začala v hlavě Karla IV. rodit po jeho korunovaci říšským císařem. Na hradě totiž neměly být opatrovány pouze české korunovační klenoty, ale i ty říšské. Klenoty se skutečně na hradě nacházely, a to (s jejich občasnými odvozy, např. v dobách korunovací) až do počátku 17. století.

Jak vznikl název hradu?

Hrad ve svém názvu ukrývá jméno svého zakladatele, krále Karla IV. Název Karlštejn je německého původu a dal by se přeložit jako „Karlův kámen“ či přeneseně „Karlův skalní hrad“. Sám Karel IV. ostatně zmínil roku 1357 v zakládací listině karlštejnské kapituly, že hrad „jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla.“ 

Někdy v první polovině 19. století se hradu začalo říkat také Karlův Týn, což byl počeštěný tvar německého Karlstein.

Mohly na Karlštejn ženy?

Že ženy měly na hrad Karlštejn zakázaný vstup, to je dlouho tradovaný mýtus. Osoby ženského pohlaví do objektu vstoupit mohly a dokonce zde pobývaly poměrně často. Ovšem na jedno místo na Karlštejně pro ně skutečně platil zákaz vstupu, a to do Velké věže, kde se střežily korunovační klenoty a relikvie. V již zmíněné zakládací listině karlštejnské kapituly z roku 1357 se doslova píše, že „jest zakázáno se ženami ve Velké věži léhati a spávati!“

Kdy vznikla současná podoba hradu?

Dnešní podoba hradu se od té původní středověké liší. Hrad byl zpočátku poměrně jednoduchou stavbou s jednou věží, postupem času přibyly i věže další. Realizací stavby, která probíhala mezi lety 1348 až 1365, byl pověřen Matyáš z Arrasu, významný architekt, stavitel a kameník francouzského původu, který kromě Karlštejna postavil i chrám svatého Víta a podílel se na projektování několika dalších pražských kostelů. Někdy v polovině 16. století se původně gotický hrad přestavěl v renesančním stylu, který se projevil zejména na architektuře Velké věže a purkrabství. Během třicetileté války ztrácel hrad na svém významu a již nepatřil králům, ale českým královnám. Konec třicetileté války znamenal pro Karlštejn zkázu – hrad dobyli a poničili Švédové. Od té doby hrad chátral. 

V dobách romantismu a národního obrození se tehdy polorozpadlý Karlštejn stal cílem umělců, kteří v něm hledali inspiraci pro svá díla, romantickou kulisu a odkaz dávných slavných časů českých dějin. Pokusy o záchranu hradu probíhaly od počátku 19. století, k rozsáhlé rekonstrukci došlo však až v letech 1887 až 1905, a to pod vedením význačného architekta a restaurátora německého původu Josefa Mockera. Tehdy vznikla na starých základech vlastně romantická novostavba v historizujícím stylu, který prakticky nerespektoval původní gotické a renesanční stavební fáze. Tento přístup odporující zásadám památkové péče býval mnohdy ostře kritizován, vnímá se však i jako specifický odkaz architektonických trendů dané doby.

Související

Více souvisejících

karlštejn Hrad Karlštějn hrady a zámky

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Proti Trumpovi je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok, vyzývá expert

V době, kdy se protisvobodné síly mimo západní svět stávají silnějšími než kdy dříve, Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa připojují k útoku na liberální hodnoty. Podle historika Timothyho Gartona Ashe je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok liberálních internacionalistů. Kanadské volby, které právě probíhají, by mohly nabídnout významnou posilu.

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik

Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu

Přestože obchodní válka rozpoutaná prezidentem Donaldem Trumpem nevyhnutelně zasáhne evropské hospodářství, v Bruselu vidí v aktuální situaci také příležitosti. Ekonomika se na globální úrovni štěpí do tří hlavních bloků – Spojených států, Číny a Evropy – a současné obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem může dát Evropské unii nečekanou výhodu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že vyslala své vojáky na pomoc Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severokorejská státní agentura KCNA oznámila, že jejich bojové jednotky se podílely na "vítězném osvobození" Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda loni zahájila překvapivou ofenzivu.

před 7 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

před 8 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně

Květnové svátky jsou za rohem. Až skončí víkend, čekají nás poslední tři dubnové dny. Půjde zároveň poslední dny před dalším volnem. Dva následující čtvrtky jsou totiž vyhrazeny státním svátkům. A zákon stanovuje, že obchody budou během jednoho z těchto svátků mimo provoz.

včera

Princ Louis na nové fotografii.

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate

Nejmladší z osob v přímé následnické linii britského trůnu v týdnu oslavila narozeniny. Princi Louisovi, mladšímu synovi prince Williama a vnukovi krále Karla III., je od středy sedm let. Britové se při té příležitosti dočkali nejnovějšího snímku malého prince a jistě je všechny zaujalo, jak vypadá jeho chrup. 

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

včera

včera

včera

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy