Dne 10. června 1348, tedy před 675 lety, se slavnostně započalo se stavbou Karlštejna. Dnes hrad patří mezi nejnavštěvovanější české památky a známý je i za hranicemi naší země. Obestřen je mnohými otázkami a mýty.
Kdy byl hrad založen?
Dle Kroniky české Václava Hájka z Libočan byla stavba královského hradu započata přesně před 675 lety, tedy dne 10. června 1348. Výstavbu měl tehdy slavnostně zahájit sám panovník Karel IV. a pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, ovšem dle názoru některých historiků se oba muži v daný čas nenacházeli na území Čech, a tak by se tedy této významné události nemohli zúčastnit. Jako jiný termín začátku výstavby hradu se nabízí již rok 1346. Všeobecně nicméně mezi odborníky převažuje konstatování, že hrad byl skutečně založen v červnu roku 1348.
Proč nechal Karel IV. hrad postavit?
Původním záměrem Karla IV. bylo vybudování reprezentativního královského sídla, během výstavby se však rozhodlo, že by měl hrad sloužit i jako jakási královská pokladnice pro uložení a ochraňování korunovačních klenotů a vzácných relikvií, tedy ostatků svatých. Tato myšlenka se začala v hlavě Karla IV. rodit po jeho korunovaci říšským císařem. Na hradě totiž neměly být opatrovány pouze české korunovační klenoty, ale i ty říšské. Klenoty se skutečně na hradě nacházely, a to (s jejich občasnými odvozy, např. v dobách korunovací) až do počátku 17. století.
Jak vznikl název hradu?
Hrad ve svém názvu ukrývá jméno svého zakladatele, krále Karla IV. Název Karlštejn je německého původu a dal by se přeložit jako „Karlův kámen“ či přeneseně „Karlův skalní hrad“. Sám Karel IV. ostatně zmínil roku 1357 v zakládací listině karlštejnské kapituly, že hrad „jsme od základů jakožto úplně nový postavili a stanovili nazývat jej pro svou trvalejší památku podle svého jména, totiž tak, aby se jmenoval Karlštejn podle Karla.“
Někdy v první polovině 19. století se hradu začalo říkat také Karlův Týn, což byl počeštěný tvar německého Karlstein.
Mohly na Karlštejn ženy?
Že ženy měly na hrad Karlštejn zakázaný vstup, to je dlouho tradovaný mýtus. Osoby ženského pohlaví do objektu vstoupit mohly a dokonce zde pobývaly poměrně často. Ovšem na jedno místo na Karlštejně pro ně skutečně platil zákaz vstupu, a to do Velké věže, kde se střežily korunovační klenoty a relikvie. V již zmíněné zakládací listině karlštejnské kapituly z roku 1357 se doslova píše, že „jest zakázáno se ženami ve Velké věži léhati a spávati!“
Kdy vznikla současná podoba hradu?
Dnešní podoba hradu se od té původní středověké liší. Hrad byl zpočátku poměrně jednoduchou stavbou s jednou věží, postupem času přibyly i věže další. Realizací stavby, která probíhala mezi lety 1348 až 1365, byl pověřen Matyáš z Arrasu, významný architekt, stavitel a kameník francouzského původu, který kromě Karlštejna postavil i chrám svatého Víta a podílel se na projektování několika dalších pražských kostelů. Někdy v polovině 16. století se původně gotický hrad přestavěl v renesančním stylu, který se projevil zejména na architektuře Velké věže a purkrabství. Během třicetileté války ztrácel hrad na svém významu a již nepatřil králům, ale českým královnám. Konec třicetileté války znamenal pro Karlštejn zkázu – hrad dobyli a poničili Švédové. Od té doby hrad chátral.
V dobách romantismu a národního obrození se tehdy polorozpadlý Karlštejn stal cílem umělců, kteří v něm hledali inspiraci pro svá díla, romantickou kulisu a odkaz dávných slavných časů českých dějin. Pokusy o záchranu hradu probíhaly od počátku 19. století, k rozsáhlé rekonstrukci došlo však až v letech 1887 až 1905, a to pod vedením význačného architekta a restaurátora německého původu Josefa Mockera. Tehdy vznikla na starých základech vlastně romantická novostavba v historizujícím stylu, který prakticky nerespektoval původní gotické a renesanční stavební fáze. Tento přístup odporující zásadám památkové péče býval mnohdy ostře kritizován, vnímá se však i jako specifický odkaz architektonických trendů dané doby.
Související

Výročí Karla IV. přilákalo davy lidí i dva premiéry

Objevena tajemná chodba na Karlštejně! Odhalila 124 let starý vzkaz dělníka a...
karlštejn , Hrad Karlštějn , hrady a zámky
Aktuálně se děje
před 25 minutami

Sto dnů chaosu: Změny v Bílém domě způsobují destabilizaci a konflikt po celém světě
před 55 minutami

Izrael proměnil Gazu v masový hrob, zaznělo na půdě Mezinárodního soudního dvora
před 1 hodinou

Proti Trumpovi je nutné zahájit odhodlaný celosvětový protiútok, vyzývá expert
před 2 hodinami

Válka na Ukrajině odhalila stejný cynismus, jako za Černobylu. Kreml vnímá lidské životy jen jako číslo, říká historik
před 2 hodinami

Rubio: Tento týden bude klíčový. Rozhodne se o všem
před 3 hodinami

Proč neumíme zastavit extrémní počasí? Firmy přišly na způsob, jak se dostat z obliga
před 4 hodinami

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu
před 5 hodinami

Překvapení pro celý svět: Kardinálové jsou hvězdy sociálních sítí, o papeže se nejvíce zajímá generace Z
před 6 hodinami

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku
před 7 hodinami

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo
před 8 hodinami

Jarní počasí ukáže příjemnou tvář, vyplývá z týdenní předpovědi
včera

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně
včera

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate
včera

Finále extraligy pokračuje. Pardubice zvítězily v Brně, bude se hrát sedmý zápas
včera

Zima definitivně skončila. Meteorologové prozradili, čím byla výjimečná
včera

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
včera

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
včera

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
včera

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
včera
85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.
Zdroj: Jakub Jurek