Češi to spočítali EU: Co nám nejvíc vadí na Bruselu?

Spokojenost s členstvím v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (32 %), neutrální postoj ani spokojen, ani nespokojen zastávají necelé dvě pětiny (36 %) a více než čtvrtina (28 %) je nespokojena. Zbylá 4 % dotázaných se k položené otázce nedokázala vyjádřit. Podíl českých občanů, kteří jsou s členstvím naší země v EU spokojeni, tak v současnosti (na rozdíl od šetření z loňského roku) mírně převažuje nad podílem nespokojených.

"Z časového srovnání plyne, že největší míra spokojenosti s členstvím v EU byla v roce 2008 a 2009 (shodně 40 %), přičemž od té doby do roku 2012 podíl spokojených postupně klesal a podíl nespokojených narůstal. Nejnižší podíl spokojených jsme zaznamenali v roce 2012, kdy spokojenost vyjádřila čtvrtina dotázaných (25 %). Od roku 2013 podíl spokojených opět mírně roste a v současnosti je tak nejvyšší od roku 2010. Oproti loňskému šetření došlo v aktuálním výzkumu k nárůstu podílu spokojených o 4 procentní body," uvedli autoři průzkumu na serveru soc.cas.cz.

Mladí lidé projevují nejvyšší míru spokojenosti, ta pak s přibývajícím věkem postupně klesá a naopak narůstá nespokojenost. Také lidé s vysokoškolským vzděláním nebo středním vzděláním s maturitou jsou s členstvím v EU spokojenější a výrazné rozdíly lze sledovat i v závislosti na životní úrovni domácnosti. Lidé s dobrou životní úrovní deklarují vyšší míru spokojenosti, občané se špatnou životní úrovní zase častěji vyjadřují nespokojenost. Větší podíl spokojených dále najdeme mezi studenty a vedoucími pracovníky, nespokojeni jsou častěji důchodci a nezaměstnaní.

Z hlediska politického přesvědčení jsou to zejména přívrženci ODS a ANO, kteří vyjadřují větší spokojenost, výrazně nespokojeni jsou potenciální voliči KSČM.

V rámci nabídnutých záporných výroků lidé nejčastěji souhlasí s tím, že členství v EU přináší nárůst byrokracie a zřizování zbytečných úřadů (42 % souhlasí rozhodně, dalších 38 % spíše). Mezi další negativní aspekty členství pak podle nadpoloviční většiny obyvatel České republiky patří také přílišné omezování evropskými zákony (71 %), odchod kvalifikovaných lidí za prací do jiných zemí EU (70 %) a příliš velký vliv EU na naši politiku a rozhodování u nás (66 %). Naopak jen menšina lidí (36 %) se obává, že členství v Evropské unii znamená pro Českou republiku ohrožení její kultury, nadpoloviční většina českých občanů (52 %) tuto obavu nepociťuje.

Mezi klady členství podle převažujícího podílu českých občanů patří lepší možnosti studovat, pracovat a žit v zemích EU (78 %), přísun evropských dotací (71 %), zajištění větší vojenské bezpečnosti (55 %) a vzrůst prestiže ČR ve světě (55 %). Rozpolcené jsou názory na to, zda členství znamená lepší vymahatelnost práva (37 % souhlasí, 39 % nesouhlasí). S tím, že by nám členství v EU přineslo kvalitnější zákony, pak již většina lidí v České republice nesouhlasí (souhlas vyjádřilo 28 % dotázaných, nesouhlas 57 %).

"V postojích české veřejnosti k členství naší země v EU došlo k několika dílčím změnám. Nejvíce za celé sledované období, tj. od roku 2009, jsou čeští občané přesvědčeni o tom, že členství v EU pro nás znamená odchod kvalifikovaných lidí za prací do jiných zemí EU. Zároveň nejvíce od roku 2011 souhlasí s tím, že členství v Evropské unii s sebou přináší kvalitnější zákony a růst prestiže České republiky ve světě. V porovnání se šetřením realizovaným v loňském roce, můžeme nyní sledovat mírný pokles souhlasu s výrokem, že členství v Evropské unii přináší nárůst byrokracie a zřizování zbytečných úřadů," uzavřelo CVVM svůj průzkum.