Město Králíky se vzepřelo: Odmítá převod pozemků ve prospěch Polska

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958, kdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů, na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

"Víme, že město Chrastava se proti tomu chystá podat žalobu. Určitě bychom se k nim připojili," uvedla starostka města Králíky Jana Ponocná. Ministerstvo vnitra navrhuje vydat Polsku v rámci vyrovnání územního dluhu přes 72 hektarů z Liberecka.

Psali jsme: Vnitro chce vydat Polsku 72 hektarů z Liberecka, hejtman Půta protestuje  

Na Králicku se celkem jedná o zhruba 12 hektarů luk, na pronajatých pozemcích hospodaří místní zemědělci, což však není překážkou vydání Polsku. Podle Králík počítá Pardubický kraj na pozemcích s regionálním biokoridorem a biocentrem. Ty by vydání Polsku narušilo a nemohly by se uskutečnit plánované výsadby. Navíc by se změnilo současné přirozené vedení hranice po hřebeni mezi Jelením vrchem a Výčnělkem. Ohrozily by se i zdroje pitné vody a tuto námitku by ministerstvo mohlo považovat za překážku vydání.

K územnímu vyrovnání s Polskem se vyjadřuje i krajský úřad. "Zatím máme stanovisko našeho odboru životního prostředí kvůli chráněným druhům živočichů, ale to není důvod pro nevydání," řekl Michal Votřel, vedoucí odboru majetkového a stavebního řádu Pardubického kraje.