Exšéf Sazky Hušák nemusí platit sportovcům miliony, rozhodl soud

Podle žaloby se Hušák choval v roli šéfa Sazky jako "diktátor" a v podstatě může za krach společnosti. Potíže Sazky odstartovala výstavba multifunkční arény, která vznikla pro mistrovství světa v hokeji před 11 lety. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se vyšplhal na devět miliard korun. Podle sportovní unie byla celá stavba financována z cizích zdrojů, což vedlo k zadlužení Sazky a jejímu pozdějšímu pádu.

Sportovní svaz si v žalobě stěžoval na to, že jako většinový akcionář neměl dostatečné informace o hospodaření loterijní společnosti. Tím ovlivňoval kroky akcionářů, které případně mohly vést k záchraně firmy.

Bývalý šéf Sazky dnes přišel k soudu poprvé. K jednání dorazil v doprovodu osobního strážce. Při tříhodinové výpovědi žalobu důrazně odmítl. Mimo soudní síň s novináři nechtěl mluvit.

Všechny důležité materiály podle něj procházely schvalovacím kolečkem uvnitř firmy. Odmítl i to, že by byl zodpovědný za krach společnosti. Sazka podle něj dopadla špatně kvůli útoku finančních skupin, které chtěly společnost získat. Chyby podle něj dělali také samotní akcionáři. "Žalobu považuji za nesmyslnou," řekl Hušák.

Podle soudkyně Růženy Kučerové se Hušák těšil velké důvěře akcionářů, s níž nakládal špatně. "Akcionáři důvěřovali jeho tvrzení, že na splátky dluhů jsou prostředky," podotkla Kučerová. Žalobu zamítla jako nedůvodnou, protože se nepodařilo prokázat, jak svými kroky poškodil pověst sportovců a jak jim způsobil údajnou škodu.

Hušákova advokátka Klára Samková nebyla s rozsudkem spokojena, přestože u soudu uspěla. "Pokud to vnímám správně, tak žaloba byla zamítnuta z formálních důvodů a neschopnosti prostistrany ji napsat tak, aby byla přijata, což se mi nelíbí," řekla novinářům Samková.

Spokojen byl naopak advokát ČUS Aleš Rozehnal, podle kterého verdikt nahrává k případnému úspěchu v jiném sporu, v němž unie bude chtít 951 milionů jako náhradu škody a ušlý zisk. Tímto případem se bude zabývat specializovaný senát zaměřený na škody způsobené jednatelem společnosti.

Hušák podle žaloby také špatně hospodařil, když vyplácel mimořádně vysoké odměny nebo plýtval penězi za marketingové a poradenské služby. Za další nepřiměřené náklady žaloba označila útraty za soukromé letadlo, osobního řidiče, kuchaře, sekretářky nebo nákupy pozemků, vinařství či objektů za desítky milionů korun. Peníze vynakládal podle žaloby i přesto, že firma už byla v krizi, protože nezvládala splácet úvěry na výstavbu arény.

ČSTV byl většinovým vlastníkem základního kapitálu Sazky v hodnotě zhruba 2,1 miliardy korun. Po krachu firmy svaz za akcie získal jen 29 milionů korun. Konkurz na Sazku byl vyhlášen koncem května 2011. Firmu získaly skupiny PPF a KKCG, které ve výběrovém řízení nabídly nejvyšší částku 3,81 miliardy korun.